Tělesná aktivita a výkonnost mozku

Možná jste někdy slyšeli věty jako “velké svaly, malý mozek”, “silný ale hloupý” a podobné rádoby-vtipné výroky hlupáků a lenochů. Pohodlnost a neochota se dostatečně intenzivně tělesně zatěžovat  však, bohužel, v posledních desetiletích silně zasáhla i značnou část ostatní populace. Podle statistik přibývá osob, u nichž se již ve středním věku plně rozvine sarcopenia. Úbytek svalů je pak spojován s řadou závažných zdravotních obtíží. Sval je, slovy vynikajícího lékaře Doc. MUDr. Rudolfa Lince, CSc., “jen článkem řetězu spolupracujících orgánů a orgánových systémů, řetězu, který je tak silný, jak silný je jeho nejslabší článek”. Tento řetěz reaguje na podněty z vnějšího prostředí jednotně. Pokud dojde k oslabení kteréhokoli jeho článku, oslabují se automaticky i články ostatní. Pokud se například oslabí naše svaly, dochází následně k oslabení kostí, k nimž jsou svaly připojeny. Tato věta by měla zaujmout hlavně ženy. Osteoporosa, která dnes ohrožuje v USA 25 milionů osob, převážně postmenopausálních žen, je každoročně příčinou 1,5 milionů zlomenin. Osteoporosa vede nejčastěji ke zlomeninám krčku femuru. Zhruba 20-50% postižených se již nedokáže po zlomenině vrátit k samostatnému životu, Přibližně 12-20% postižených do jednoho roku od úrazu umírá.

Vraťme se ale k výkonnosti mozku. Podle názoru vědců platí pro činnost centra mentální činnosti totéž, co pro svaly: “Co neužíváme, to ztrácíme”. Když cvičíme, mluvíme obvykle o činnosti svalů. Jenže svalová buňka nepracuje “bezdrátově”. Je motorickým i senzitivním nervem propojena s centry v mozku. Každý pohyb je tedy podmíněn aktivitou mozku. Mozkové centrum musí vyhodnotit požadavek vnějšího prostředí a zareagovat na něj vysláním impulsů do svalů, které pak realizují mozkovou činností stanovený pohybový program. Jakákoli svalová činnost tedy vede nejen ke změnám svalů, ale významně ovlivňuje i činnost mozku a nervového systému jako celku.

Podle některých názorů jsou paměťové záznamy ukládány do svalové hmoty. Množství svalové hmoty pak rozhoduje o velikosti našeho záznamového, paměťového potenciálu. Svaly jsou tak něco jako “hard disk”. Čím více svalové hmoty v procesu stárnutí ztratíme, tím nižší je i kapacita mozku zaznamenávat a používat paměťové stopy. Málo si pamatujeme, hodně zapomínáme. Poznávací procesy trpí. Pozvolna se vyvíjí demence.

Tělesná aktivita zvyšuje průtok krve mozkem, snižuje tak riziko vzniku mozkové příhody, demence a poklesu úrovně poznávacích procesů. Ještě donedávna byli stárnoucí lidé podněcováni k aktivitám, při nichž byl zvýšeně zaměstnáván jejich mozek, například ke studiu, luštění křížovek a hádanek. Podle nejnovějších poznatků to samo o sobě nestačí. Stejně jako nestačí, když do počítače nainstalujeme nový sofware. Pokud je nekvalitní hardware, nové programy buď vůbec nespustíme, nebo pracují pomalu a špatně. Podle názoru vědců se na kvalitě duševní činnosti  podílí podstatně i stav ostatních systémů těla, a nejvýrazněji těch z nich, které jsou uváděny do činnosti při tělesných cvičeních. Při pohybu.

„Funkce mozku závisí značně na stavu pohybového systému“. Prohlásili to na základě výsledků svých výzkumů vědci Evropské Unie. Ti sledovali mentální výkonnost seniorů ve Finsku, Itálii a Holandsku (Finland, Italy and Netherlands Elderly Study- FINE). Výzkum byl zahájen v roce 1990 a bylo při něm sledováno 295 mužů, narozených v letech 1900-1920. Vědci zaznamenávali průběžně délku a intenzitu jejich tělesných aktivit, jako jsou chůze, jízda na kole, práce na zahradě a podobně. Zároveň sledovali jejich mentální stav. Výsledky svých sledování publikovali vědci v roce 2004 v prestižním časopise “Journal of the American Academy of Neurology”.

Jejich hlavní závěr se dá shrnout do věty: „Snížení množství pohybové aktivity vede k rychlejší ztrátě poznávacích schopností“. Během deseti let byl u osob, které snížily svůj denní pohybový program o jednu hodinu, zaznamenán v porovnání s těmi, jejichž pohybová aktivita zůstala na stejné úrovni, 2,6 krát vyšší pokles poznávacích schopností. Významné se ukázalo být nejen celkové množství pohybu, ale i jeho intenzita. Muži, kteří prováděli jen pohybovou aktivitu nízké intenzity vykázali po deseti letech 3,6krát vyšší pokles poznávacích schopností v porovnání s muži, jejichž pohybová činnost byla intenzivní. Muži, kteří během výzkumu zvýšili množství nebo intenzitu zátěže, nezaznamenali žádný pokles sledovaných hodnot.

Dr. Boukje M. van Gelder, MSc.,  z “National Institute for Public Health and the Environment in Bilthoven” v Holandsku konstatoval na tiskové konferenci: “Naše výsledky naznačují, že tělesně aktivní starší lidé udržují v dobrém stavu nejen svůj pohybový systém, ale i svůj mozek. Tělesná aktivita zvyšuje průtok krve mozkem, snižuje riziko jeho poškození a udržuje jej fit. Zdá se, že tělesná aktivita může navodit neurogenezi, především růst nervových buněk v hippocampu, oblasti mozku, podílející se na paměťových funkcích. Mozek si tak dokáže vytvořit reservu, zbraňující mentálnímu zhoršování. Přestože jsou výsledky studie postaveny na poměrně malém počtu sledovaných, její délka je dostatečná k tomu, abychom mohli považovat její výsledky za významné“.

Podobné výsledky přinesl i  výzkum Dr. Erika Larsona ze Seattle’s Center for Health Studies v USA. “Starší občané, kteří cvičí alespoň třikrát týdně  vykázali o 30-40% nižší riziko vzniku demence v porovnání se seniory, kteří cvičí méně často”, zní závěry jeho studie. Největší prospěch ze cvičení mají lidé s nejnižší úrovní zdatnosti. Vědci sledovali 1.750 osob ve věku nad 65 let po dobu 6,5 roku. Na začátku výzkumu měli všichni účastníci výsledky testů poznávacích schopností v normě. V průběhu výzkumu se u 158 rozvinula demence a u 107 byla diagnostikována Alzheimerova choroba. Zatímco u cvičících byl zaznamenán výskyt 13 případů demence na tisíc sledovaných, u necvičících to bylo 19,7 případů na tisíc sledovaných. Výzkum dále prokázal, že nikdy není pozdě zahájit cvičení.

V reakcích na uvedené výsledky se objevilo upozornění, že je příliš brzy na jednoznačné označení zvýšené pohybové aktivity za zaručený postup prevence vzniku a rozvoje demence. Přesto se odborníci shodují v názoru, že zvýšené množství pohybu seniorům prospívá. Jsme ale opět u stejného problému: „Jaká má být volba pohybu“? Mnozí lidé se chybně domnívají, že stačí, když v neděli vyjdou na procházku, pokud možno někam, kde se dá po půlhodině chůze pohodlně zasednout v hospůdce, dát si pivo  nebo nanukový dost. A pak se v poklidu vrátit domů. Neříkám, že jsou takové vycházky k ničemu. Ale měly by být jen nástavbou pravidelného cvičení ve fitcentru. Cvičení, které zatíží svaly dolních i horních končetin, hrudníku, zad, ramen a břicha. Cvičení, které respektuje náš okamžitý stav zdraví, zdatnosti a výkonnosti. Cvičení, které tento stav zlepšuje. Citlivě, plánovitě, postupně.

Většina současných seniorů nebyla vedena ke cvičení. Pokud se s cvičením setkali, pak se jednalo o rozhlasové rozcvičky, Spartakiády, pochod do Prčic nebo o jiné jednorázové akce. Ty podle mého názoru seniorům spíše škodí než prospívají. Špičkový odborník prof. W. Evanse (viz literatura) na téma volby cvičení pro seniory prohlásil: “Neexistuje skupina obyvatel, které by cvičení ve fitcentrech (posilování) přinášelo větší prospěch než seniorům”. Protože ale senioři nejsou s prostředím fitcenter obeznámeni, měli by alespoň zpočátku, využít služeb odborníků na cvičení (osobních trenérů, fitness konzultantů).

Často se u seniorů setkávám s názorem, že cvičení ve fitcentrech je pro ně moc drahé. Mnozí přitom zajdou na jedno pivečko do místní hospůdky, a obvykle při jednom nezůstanou. Při dnešní ceně piva tak vydají tito lidé ročně za “chutný žlutý mok” zhruba 6-10 tisíc korun. To je cena, přesahující cenu permanentky i v těch nejlepších fitcentrech. Pivo přitom k výraznému zlepšení myšlení nepřispěje. A neprospěje ani tělu. Pivní mozol na kráse nepřidá.

Každý se musí rozhodnout sám. Je to “jeho život”. Již lidé v antice věděli, že “ve zdravém těle je zdravý duch”. Dnešní vědci pravdivost této moudrosti ověřili výsledky svých výzkumů. Není důvod dále otálet. Kdo nechce větší část stáří prosedět v pojízdném křesle a jen netečně koukat před sebe, měl by začít cvičit ve fitcentru. Co nejdříve. A vytrvat co nejdéle.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
LITERATURA:

  1. ANGELOS, W. (2004): Physical Activity in Old Age Keeps the Brain Fit. In.: CNC, 28.prosince.
  2. BOOTH, FW, CHAKRAVATHY, MV, SPANGENBURG, EE. (2002): Exercise and gene expression: physiological regulation of the human genome through physical activity. In.: Journal of Physiology.
  3. BOOTH, FW, CHAKRAVARTHY, MV. (2002): Cost and Consequences of Sedentary Living: New Battleground for an Old Enemy. In.: President’s Council on Physical Fitness and Sports – Research Digest, Series 3, No. 16, March.
  4. BUCKWORTH, J, DISHMAN, RK, (2002): Exercise Psychology. Champaign, Human Kinetics.
  5. CASSEL, CHK. ET AL.: Geriatric medicine. New York, Springer-Verlag, 1990.
  6. CHAKRAVARTHY. MV. BOOTH, FW. (2004): Eating, exercise, and “thrifty” genotypes: connecting the dots toward an evolutionary understanding of modern chronic diseases. In.: Journal of Applied Physiology 96:3-10.
  7. CHAKRAVARTHY, MV, JOYNER, MJ, BOOTH, FW. (2002): An Obligation for Primary Care Physicians to Prescribe Physical Activity to Sedentary Patients to Reduce the Risk of Chronic Health Conditions. In.: Mayo Clin Proc. 2002;77:165-173
  8. Daily News Center (2006): Seniors Who Exercise May Prevent Dementia. In.: CNC, 17. ledna.
  9. ELRICK, H. (1996): Exercise - The Best Prescription. In.: Phys Sportmed, 24:2,  February 96.
  10. EVANS, W. ROSENBERG, I.H. (1991): Biomarkers. New York, Simon and Schuster.
  11. FLEISCHMANN, J., LINC, R. (1976): Anatomie člověka. Praha, SPN.
  12. HOŠEK, V. (1994): Koncept salutogeneze, možnosti rozvíjení. In: Podpora zdraví.
  13. POLLOCK, M.L. et al.: Exercise training and prescription for elderly. In.: South Med.J., 1994, May, 87 (5), str. 88-95.
  14. POLLOCK, M.L. et al.: Resistance Exercise in Individuals With and Without Cardiovascular Disease. Benefits, Rationale, Safety, and Prescription. An Advisory From the Committee on Exercise, Rehabilitation, and Prevention, Council on Clinical Cardiology, American Heart Association. Position paper endorsed by the American College of Sports Medicine. In.: Circulation. 2000; 101:828-833.
  15. VÉLE, F. (1997): Kineziologie pro klinickou praxi. Praha, Grada (Avicenum).

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2009 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat


Hop na krávu, už je tele

Mladí lidé nemají život až tak snadný, jak se zdá starším lidem. Ti už zapomněli na to, jak nesnadné bylo získat byt, vybavení do něj, při tom stíhat péči o děti a občas se také setkat s přáteli a příbuznými....
více...
Hop na krávu, už je tele

Nebezpečné zkratky

Stárnutí je pozvolný, nenápadný, nezastavitelný proces. Probíhá u každého individuálním tempem. Individuálně se mění i stav jednotlivých orgánů a orgánových systémů těla. Někdo může mít dýchací potíže již...
více...
Nebezpečné zkratky

Nejslabší, máte padáka!

Televize je v současném světě všudypřítomná. Ovlivňuje naše každodenní rozhodování i způsob, jakým vnímáme svoje okolí. Přináší do života pozitivní i negativní aspekty. Je ovšem na nás, co si z ní vezmeme a jak...
více...
Nejslabší, máte padáka!