travesti izmir edu.tr ilteriş karagöz

Zdravá strava a intenzivní cvičení

Obézních lidí přibývá nebývalým tempem. Nejpřesnější údaje poskytují Spojené státy, kde nadměrné nakupení tukových zásob představuje skutečnou hrozbu pro budoucnost státu. Podle údajů z počátku roku 2006 (zdroj: Thomson Medstat) žije v této nejprůmyslovější zemi světa 64,5% osob s nadváhou (BMI nad 25,0 kg/m2), z toho 30,5% spadá do kategorie “obézní” (BMI nad 30,0 kg/m2), z toho 4,7% osob se řadí do kategorie “morbidně obézní (BMI nad 40 kg/m2). Tato čísla nutí politiky, lékaře a další zodpovědné osoby k odhalení příčin vzniku tohoto neradostného stavu a nalezení cest k jeho nápravě.

Pro upřesnění. Muž s normální hmotností, vysoký 180 cm, váží do 81,0 kg. Hmotnost téhož muže v kategorii „s nadváhou“ se pohybuje v rozpětí 81,1 kg až 97,0 kg. Pokud muž o výšce 180 cm zapadne do skupiny s označením obézní, posune se jeho hmotnost nad 97,1 kg. Za morbidně obézního je tento muž považován, pokud se po našlápnutí na váhy posune rafička nad hodnotu 130 kg. Žena, vysoká 165 cm, se řadí do kategorie “osoba s nadváhou”, když se její hmotnost dostane nad hodnotu 68,0 kg a nepřesáhne hodnotu 81,5 kg. Za obézní je považována od hmotnosti 81,6 kg, za morbidně obézní pak tehdy, pokud se ručička vah zastaví nad hodnotou 109,0 kg.

Je jistě zarážející si plně uvědomit, že ze sta náhodně vybraných občanů konkrétní země jich téměř pět splňuje kritéria morbidní obesity. Že z deseti osob jich téměř sedm prokazatelně nedokáže kontrolovat svoji hmotnost. Obesita na všech svých stupních ohrožuje zdraví, zvyšuje výskyt jistých nemocí, snižuje kvalitu života. Pokud máme hmotnost v normě, pokud se dokážeme orientovat v problematice kontroly hmotnosti, můžeme se podivovat nad tím, jak mohl někdo nechat zajít svůj stav tak daleko. Proč nereagoval hned na první vzestup hmotnosti, dejme tomu u popisovaného muže, při posunu nad 82 kg, u ženy nad 65 kg? Včasný zásah je dvojnásobně účinnější v porovnání s pokusy o změnu po několika letech nekontrolovaného rozvoje obezity.

Obezita je výsledkem dlouhodobější nerovnováhy mezi příjmem a výdejem energie. Proto se odborníci z Thomas Medstat pokusili získat odpovědi obyvatel na otázky, týkající se těchto oblastí. Shromáždili odpovědi od 11000 respondentů a vyhodnotili je. Výsledky shrnuli do následujících výstupů:

  • Více jak tři čtvrtiny obézních označilo svoje stravovací návyky jako “celkem zdravé” nebo “velmi zdravé”.
  • Pouze 2,9% všech respondentů a pouze 11,2% morbidně obézních respondentů zařadilo svoje stravovací zvyky do kategorie “poněkud nezdravé”.
  • Připravená jídla (fast food) konzumuje 37,6% respondentů pravidelně jednou až dvakrát za týden, 43,1% většinu roku tento typ stravy nekonzumuje
  • Většina odpovídajících na otázky výzkumu si neobjednává větší porce jídla. 37,6% respondentů připouští, že někdy o větší porci požádají, 3,6% pak vyžaduje větší porce vždy.
  • Zhruba polovina respondentů sdělila, že se pravidelně dvakrát až třikrát v týdnu věnuje intenzivnímu cvičení. Čím vyšší je hodnota BMI, tím nižší je počet cvičících. Cvičí však přesto (podle vlastního názoru) 40% obézních a 24,8% morbidně obézních.
 Z odpovědí se dá soudit, že je někde chyba. Lidé mají zjevně naprosto nevyjasněné pojmy “zdravá strava”, “množství stravy” a “intenzivní pohybová aktivita”. Stravy je dnes všude nadbytek, je snadno dostupná, její prodejci zneužívají naší nízké schopnosti odolávat lákavým pochoutkám. Pokud se omezíme na standardní stravu, máme pocit, že jíme méně a zdravě.

Navíc dnes na nás ze všech stran útočí odlišné teorie stravování, přičemž to, co jedna z nich považuje za potřebné a zdravé, druhá odmítá jako nezdravé a nevhodné. Takže v tom zmatku si každý najde to, co mu vyhovuje. Přestože jí nezdravě, má dobrý pocit, že volí zdravou stravu. Má sám ze sebe radost. A tloustne.

Větší problém ale vidím v oblasti výdeje energie. Zde jsou informace natolik zmatečné a nejednotné, že se v nich z bídou vyzná i člověk, který se těmto otázkám intenzivně věnuje. Za nesmírně nebezpečné považuji názory, že pro zdraví a prevenci obezity postačí cvičit denně celkem půl hodiny, třeba i po částech. V podstatě se tímto konceptem pokusili Američané přimět k pohybu své největší lenochy. O nesprávnosti daného doporučení svědčí mimo jiné i neustále rostoucí počet obézních.

Vinou pochybných doporučení je přitom převážná část osob s nadbytkem tukových zásob přesvědčena, že “nejméně třikrát týdně intenzivně cvičí”. Půlhodinová pomalá procházka není a nikdy nebude splňovat kritéria “intenzivní pohybové aktivity”. Aby se v těle vytvořilo anabolické prostředí, aby se zastavily ztráty svalové hmoty, udržela vysoká hodnota bazálního metabolismu, musí být několikrát týdně jednotlivé svaly těla vystaveny zátěži na úrovni 70-90% jejich momentálních možností.

Možná můžeme alespoň částečně vysvětlit rozdíl v počtech obézních v USA a jinde na světě následující citací: “Strávil jsem několik dní v Anglii. I když se mi zdá, že od mé minulé návštěvy ostrované poněkud nabrali, jsou v porovnání s mými spoluobčany v Atlantě velmi štíhlí. Viděl jsem také, že chodníky v anglických městech jsou plné chodců. V Atlantě jsou silnice přeplněné automobily, zato chodníky jsou prázdné” (Nordqvist, 2006).

Pokud si budeme podkuřovat, tj. dopřávat si laskomin a válet se u televize, a to vše kompenzovat půlhodinkou lehké pohybové aktivity, bude neustále přibývat obézních, diabetiků, osob s nemocným srdcem. Je nezbytné si přestat naivně lhát. Naše tělesná zátěž v porovnání s našimi předky poklesla na necelou polovinu, přitom se u většiny z nás zvýšil příjem potravy. Výsledkem je obezita. Vinou špatných informací jsou všude kolem nás tlustí lidé, přesvědčení, že jí zdravě a pohybují se dostatečně.

Je na čase si nalít čistého vína. Dát jevům odpovídající označení. Kdo je tlustý, moc jí a málo se pohybuje.

Většina lidí se v otázkách stravy a pohybu nedokáže správně orientovat. Informace jsou v tomto směru nejednotné a zkreslené. Proto je výhodnější se obrátit na profesionály. Osobní trenéry, fitness konzultanty, instruktory fitcenter. Každý, kdo chce držet vývoj své hmotnosti pevně ve vlastních rukou, musí v současném světě cvičit. Nejlépe ve fitcentru. Musí ze stále se zvyšující nabídky potravin volit ty správné. O tom jak cvičit a jak se stravovat se má s výše uvedenými profesionály poradit. Protože stejně, jako každý nosíme jiné oblečení, máme i jiné potřeby pohybu a složek výživy.
 

Udržet si stabilní hmotnost není jednoduché. Na složité otázky  umí nejlépe odpovědět odborníci. Profesionálové ve své oblasti. Každý, kdo má nadváhu nebo je obézní, má přestat s amatérskými pokusy o nápravu a obrátit se na osoby, které mu dokáží poradit. Na odborníky v otázkách cvičení!

........................................................................................................................................................................................................................

 LITERATURA:
  1. WILLKINS, D. (2006): Lifestyle and Obesity. How Occasional Indulgences Shape a Nation’s Waistline. Thomson Medstat, July, 2006.
  2. NORDQVIST, Ch. (2006): We Eat Healthily And Exercise A Lot, Say America’s Obese. Medical News Today, 02 Aug 2006.
 .........................................................................................................................................................................................................................................................................................

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2009 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat

Cvičíme správně?

V posledních letech může jen málokdo prohlásit, že nic neslyšel o nezbytnosti cvičení v prevenci vzniku obezity, při snaze o udržení přijatelné postavy nebo posílení zdraví. Téma “cvičení” se objevuje v televizi, rozhlase…

Více informací

Nerozhoduje typ diety, rozhodují vydané kalorie

  Je s podivem, jaké nesmysly si lidé nechávají čas od času od chytráků a podvodníků nakukat. Před lety se stala slavnou věta „kalorie se nepočítají“. Byla součástí koncepce „bodové diety“, podle které…

Více informací

Rovnátka

Většina z nás si dříve nebo později uvědomí, že k úspěchu v životě je - kromě odpovídajícího vzdělání a značné pracovitosti - vhodné mít i přijatelný vzhled. Jak se s nadsázkou říká "je lepší být mladý,…

Více informací