• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Pozor! Právě teď si ničíte zdraví!

Pozor! Právě teď si ničíte zdraví!

 Pravděpodobně právě teď sedíte u pracovního stolu a čtete tento článek na monitoru svého počítače nebo notebooku. Klíčové je v předchozí větě slovo "sedíte". Již dlouhá léta nás lékaři a vědci nabádají k aktivnímu životu, ke zvýšení množství pohybu. Jenže zkuste se v dnešním světě uživit pohybem! Většina povolání automaticky předpokládá základní polohu - sezení. Sedíme na poradách, za volantem svého vozu cestou do práce a zpět či na služební cestě, ve vlacích a autobusech, sedíme u monitorů svých počítačů, u pracovních stolů a večer před televizní obrazovkou. I já při psaní tohoto článku již nějakou dobu pohodlně sedím a jediným pohybovým projevem je občasné zavrtění na židli a lehký pohyb prstů na klávesnici notebooku. Také pasivní trávení volného času je stále více vázáno na využívání naších sedacích svalů. Sedíme v kině, divadle, na koncertě, na stadionech či jiných sportovištích při sledování fotbalu, hokeje nebo závodů formule 1. Zdá se, že k nejvíce namáhaným částem našeho těla patří ona část, na níž sedíme. Bez ní bychom se v dnešním světě neuživili!

Naši předci si naopak mnohdy za celý den nesedli. Práce na polích, v lese nebo na stavbách neumožňovala pohybovou pasivitu. Byly při ní v neustále permanenci svaly celého těla. Lidé ráno vstávali se slepicemi a večer uléhali po setmění. Nebyly žárovky, televizory, počítače, noviny, časopisy, knih bylo pramálo. Tak lidé buď něco dělali (tj. pohybovali se) nebo si šli brzy lehnout, aby si během noci odpočinuli a další den mohli opět naplno zatěžovat svoje svaly. Tak tomu bylo desítky tisíc nebo snad i milionů let. Jsme první generací v historii lidstva, která má možnost, ba dokonce musí, většinu dne posedávat. Být pohybově pasivní. Náš dříve nezbytný, pestrý pohybový projev, se omezit na sezení, stání a nepříliš častou pomalou chůzi.

Dopady této změny jsou především viditelné. Z našeho dne zmizely během relativně krátké doby zhruba dvě až tři hodiny namáhavých pracovních činností (řezání dřeva, pumpování a nošení vody, rytí, kopání studní, stavění domů atd.) a čtyři až šest hodin středně náročné práce (chůze na pole nebo do lesa, česání ovoce, práce s hráběmi nebo vidlemi atd.). Každý pohyb vyžaduje energii. Když se nepohybujeme, výdej energie se prudce snižuje. Nevyužitá energie se nedá darovat, prodat nebo zničit. Může být jen uložena do zásob. Pod kůži nebo kolem vnitřních orgánů. A tak v posledních desetiletích enormně narostl počet osob s nadváhou a osob obézních.

Obezita je obecně spojována s vyšší nemocností a úmrtností. Známý je například údaj, že až 90% diabetiků trpí současně nadváhou nebo obezitou. Lidé s vyšším množstvím energetických zásob se brání argumentem, že nemoci postihují i občany štíhlé. Což je nepopiratelný fakt. Jenže jak ubývá štíhlých osob, snižuje se i schopnost vědců rozpoznat, které nemoci jsou zapříčiněné obezitou. Ve většině průmyslově rozvinutých zemí postihují nadváha a obezita šest až sedm občanů z deseti. Obezita je první pandemií. Poruchou, postihující občany všech zemí světa.

Štíhlí lidé jsou sice obecně zdravější, přesto i je postihuje řada závažných nemocí. Vědci se v posledních letech soustředí na hledání příčin vzniku chronických neinfekčních nemocí, které představují podle WHO (Světové zdravotnické organizace) "největší hrozbu, která stojí před lidstvem v dvacátém prvním století". Snaží se odhalit faktory, které ohrožují naše zdraví a snižují kvalitu našeho života. Donedávna se soustředili hlavně na stravu. Vedlejším výsledkem jejich bádání byl astronomicky strmý rozvoj průmyslu doplňků výživy. Jenže v poslední době se ukazuje, že konzumace izolovaných složek stravy (především vitaminů a minerálů) nejen naše zdraví nezlepšuje, ale spíše je narušuje. A tak se vědci rozhlíží po dalších faktorech, ovlivňujících významněji naše zdraví.

Nedávno jsem našel na Internetu výsledek vědeckého bádání, který došel k pro mne nepochopitelným závěrům. Za obezitu severoamerické populace podle něj neodpovídá nedostatek pohybu, ale nadměrná konzumace stravy. Již několikrát jsem na stránkách fitnet konstatoval, že náš pohybový režim je v porovnání s pohybem našich předků velmi ochuzen. Hodina nepříliš intenzivní činnosti přitom vyžaduje výdej zhruba 200 kilokalorií, hodina namáhavé činnosti pak 400 a více kilokalorií. Odhaduji, že můj habituální výdej energie je v porovnání s týmž výdejem mého dědečka nižší o více jak tisíc kilokalorií denně! Tvrdit v takovém případě, že obezita je způsobena jen nadměrným příjmem energie, je nesmyslné až hloupé. Někdy žasnu nad tím, jací lidé se v současném světě mohou označovat za "vědce".

Kromě nesmyslných závěrů některých výzkumů se ale na Internetu setkávám i s výsledky, které jsou logické a ukazují správným směrem. Jeden takový výzkum byl v těchto dnech presentován na stránkách významného časopisu "Medicine and Science in Sports and Exercise". Podíleli se na něm vědci z amerického centra výzkumu "the Pennington Biomedical Research Center", Baton Rouge, LA; a z kanadského "the Canadian Fitness and Lifestyle Research Institute", Ottawa, Ontario. Studie se soustředila na posouzení vlivu času, stráveného sezením, na celkové zdraví a výskyt zdravotních poruch. Výzkum hodnotil výsledky dlouhodobého sledování 17.013 kanadských mužů a žen ve věku 18-90 let. Ti byli důkladně vyšetřeni v roce 1981 a kontrolováni v následujících desetiletích. Jedním z cílů bylo i posoudit vliv sedavého způsobu života na jejich stav.

Výsledky jednoznačně prokázaly velmi negativní vliv sedavého způsobu života na naše zdraví. Data nepopiratelně ukázala, že s množstvím "prosezeného času" koreluje úroveň nemocnosti i úmrtnosti. Čím více v životě sedíme, tím více nemocí nás postihuje a tím vyšší je riziko předčasného úmrtí. Výsledky přitom byly stejné, když vědci vzali v potaz další faktory ovlivňující zdraví, například pohlaví, věk, kouření nebo i Body Mass Index (BMI). Jedinci, kteří byli hodnoceni jako "aktivní", tj. ve svém volném čase cvičili a měli tedy nižší celkové riziko nemocnosti a úmrtnosti, také prokázali podobně vzrůstající riziko poškození zdraví, navazující na množství "prosezeného času" ve zbývající části dne.

Ve svých závěrech vyhlašují vědci, že "délka času, strávená sezením, je úzce spojena se zvýšeným rizikem úmrtí ze všech příčin a zvláště na nemoci srdce a cév“. Velmi významné je zjištění, že spojení mezi prosezeným časem a úmrtností je nezávislé na cvičení a na BMI. Jinými slovy, i když nejsme obézní a ve svém volném čase se věnujeme pohybovým aktivitám, je naše zdraví významně zhoršené a délka života zkrácená návazně na dobu, kterou strávíme sezením. Pokud většinu dne sedíme, nevykoupíme se tím, že kontrolujeme svoji stravu a jdeme si na hodinku zacvičit. Musíme do svého denního režimu zařadit co nejvíce habituální pohybové aktivity. Z tohoto pohledu je nutné přehodnotit veškerá dosavadní doporučení cvičení pro zajištění zdraví. Doporučení, podle nichž stačí k udržení zdraví „pohybová aktivita mírné intenzity po dobu dvaceti minut denně, pokud možno každý den v týdnu", jsou naprosto nesprávná.

Steve Bordley, zakladatel firmy, která vyrábí vybavení kanceláří, umožňující pohybovat se při kancelářské práci, komentoval výsledky uvedeného vědeckého šetření slovy: "Výzkum jasně prokázal, že neustále se zvyšující počet obézních a rostoucí výskyt chronických neinfekčních nemocí souvisí s množstvím času, který musíme strávit sezením. Systém našeho organismu se vyvíjel miliony let a jeho cílem nebylo trávit desítky hodin na zadku. To si musí uvědomit především zaměstnavatelé a musí vytvářet podmínky, které zabrání pozvolnému, soustavnému poškozování zdraví jejich zaměstnanců“.

Pro každého soudného člověka musí být jasné, že „pohyb se počítá“. Hladina fyzické stimulace se v posledních desetiletích prudce snížila. A dále se snižuje. Kdo chce udržet v těchto podmínkách zdraví, zdatnost a vysokou kvalitu života, musí věnovat každodenní pozornost svému tělu. Základ má tvořit pravidelné cvičení ve fitcentru, které zabraňuje vzniku sarcopenie a osteoporosy. Omezovat přitom musíme čas, kdy jsme nuceni sedět. V dnešních podmínkách to znamená především „nezírat na bednu“ a nepodléhat svodům patologické kultury, která je postavena na vzorci „sedni si pohodlně, my Tě budeme bavit“.

Čas, který jste strávili čtením tohoto článku, můžete během dne kompenzovat nějakou aktivní činností, například krátkou procházkou, úklidem, vynesením smetí nebo jinou smysluplnou činností. Jinak řečeno, omezením činností, vyžadujících sezení.

LITERATURA:

1. Press Release (2009): Mortality Linked Directly To "Sitting Time. In. Internet source.

Mohlo by vás zajímat