Pohyb nebo dieta?

V poslední době se na webu často setkávám s články, které doporučují v zájmu zvýšení zdraví a prodloužení života omezit příjem potravy. Výzkumy, prováděné na muškách a na myším prokázaly, že pokud byl pokusným subjektům výrazně omezen přívod stravy, délka jejich života se prodloužila, a to až o jednu třetinu. Zatím nebyly provedeny obdobné pokusy u lidí. Z řady potvrzených případových studií se však dá usuzovat, že omezený přístup ke stravě v jisté fázi života (koncentrační tábory, vězení atd.) měl u některých lidí pozitivní dopad na délku jejich života. Naopak neomezená dostupnost stravy má na život mnohdy devastující vliv. Obézní lidé častěji onemocní diabetem a řadou dalších závažných, život zkracujících chorob.

Obezita je důsledkem dlouhodobější pozitivní energetické bilance. Stavu, kdy do konkrétního systému chronicky vstupuje více energie než je jím spotřebováno. Nevyužitá energie se musí ukládat do zásoby. To zřejmě vyvolává v těle tlak na adaptaci. Některé z adaptací sice řeší problém pozitivní energetické bilance v krátkodobé perspektivě. Z dlouhodobého pohledu však jde o maladaptace, které se na zdraví a délce života projeví velmi negativně. Vyvolají nemoc a předčasnou smrt. Lékaři si však všimli i skutečnosti, že řada obézních osob prospívá a nevyvíjí se u nich nemoci srdce. Na druhé straně těmito nemocemi trpí řada osob štíhlých až hubených.

Snaha udržet dlouhodobou rovnováhu mezi příjmem a výdejem energie předpokládá zásahy do obou částí rovnice. Dát do rovnováhy množství stravy a množství pohybu. Mrzí mne, že většina článků, věnujících se otázkám kontroly hmotnosti a nově i prodlužování života, se soustředí jen na stránku příjmu. Vytváří se tak chybná představa, že stačí pevná vůle, odepřít si zbytečné sladkosti a laskominy. Prostě snížit příjem jídla na minimum. A máme zajištěno pevné zdraví a dlouhý život. Tato vize je v zásadě chybná. Životu nebezpečná. Bohužel jí na základě nevhodně koncipovaných článků podléhá stále více lidí. Výsledkem je zvyšující se počet chronických neinfekčních chorob, snížená kvalita života postižených a jejich předčasné úmrtí.

Nedávno jsem se v jednom článku zamýšlel nad tím, zda je z pohledu ovlivnění tvaru těla, konkrétně šíře pasu, výhodnější cvičení nebo omezování příjmu potravy. Nyní mne na webu zaujal videoklip, v němž americká lékařka Noel Bairei Merz komentuje význam pohybu při ovlivňování rizika vzniku onemocnění srdce. Jasně zde definuje názor, že štíhlé ženy, které jsou pohybově pasivní, jsou nemocemi srdce ohroženy stejně vážně jako pohybově pasivní ženy obézní. Rozhodující není množství tukových zásob, ale úroveň zdatnosti. Být hubený neznamená být zdravý.

Dr. Merz se svými kolegy z Cedars-Sinai Medical Center sledovala tisíc žen. Porovnávala jejich denní pohybový režim, sílu svalů, fysiologické hodnoty a další ukazatele. Výsledky jasně prokázaly, že nejnižší riziko vzniku nemocí srdce a předčasné smrti vykazovaly ženy s nejvyšší úrovní tělesné zdatnosti. Pokud byla zdatnost obézních žen vysoká, pravděpodobnost vzniku onemocnění srdce u nich byla nižší než u štíhlých, ale nezdatných žen. Pohybová aktivita byla v předpovědi zdravotních komplikací lepším vodítkem než množství tuku.

Pokud se žena snaží udržet si štíhlou postavu, zvýšit úroveň zdraví nebo zajistit delší život jen omezováním stravy, dopouští se vážné chyby. Tělo je s vnějším prostředím v interaktivním vztahu. V okamžiku, kdy se požadavky vnějšího prostředí výrazně sníží (nedostatek pohybu) a současně je omezen přívod živin, chrání se tělo odbouráváním nevyužívaných tkání. Ztrácíme svaly, řídnou kosti, snižuje se výkonnost srdce. Naše zdraví se zhoršuje, naděje na delší život se rozplývají. Pokud naopak intenzivně cvičíme, množství svalstva a hodnota bazálního výdeje energie se zvyšují. Vydáme za den hodně energie a také ji můžeme více přijímat. Tím se do těla dostávají v dostatečném množství všechny nezbytné živiny. Zlepšuje se stav srdce, plic a dalších vitálních orgánů. Z pohledu zdraví, vzhledu a délky života je důležitější pravidelné cvičení než omezování stravy.

Na komentovaném videu mne zaujala jedna drobnost. Lékařka hovoří o nezbytnosti zvýšit výdej energie a její slova dokresluje záběr kamery na ženu, kráčející po chodníku. Žena jde sice svižně, ale za sebou táhne nákupní kabelu na kolečkách. Zdá se mi již nudné do omrzení opakovat, že chůze nepředstavuje ideální aktivitu k dosažení vyšší úrovně zdatnosti a zdraví. To, kolik vážíme, odvisí do značné míry od toho, kolik máme svalstva.

Sval je metabolicky nejaktivnější tkání těla a jeho bazální spotřeba rozhoduje o tom, kolik energie využijeme a kolik jí zbude na uložení do zásob. Množství svalstva odvisí od toho, jak intenzivně je každý jednotlivý sval během dne a týdne stimulován. Zda byl nebo nebyl přinucen k submaximální činnosti. K činnosti, která v něm vyvolá anabolické prostředí a zabrání jeho atrofii. Pokud jen chodíme, většina svalů těla je v režimu minimální zátěže, nezamezující jejich atrofii. Nepracují tricepsy, bicepsy, dolní fixátory lopatek, svaly hrudníku atd..

Nutit lidem představu, že dosáhnou zdatnosti tím, že půjdou do obchodu a zpět pěšky a přitom za sebou potáhnou nákup na kolečkách je podle mne doslova zrůdný přístup. Bohužel přesně tyto nepravdivé koncepce řada internetových stránek navozuje. Použijí správný podklad, citují výzkumy a známé lékaře, ale chybnými závěry nebo doprovodnými záběry celou myšlenku zničí. Předávají nesprávné informace. 

Pokud chceme zabránit ztrátě svalů, která v dnešní době představuje pro  naše zdraví největší nebezpeční, pokud chceme dlouhodobě udržet bezpečnou hladinu zdatnosti a zabránit vzniku obezity, neobejdeme se bez cvičení ve fitcentrech. Kdo se s tímto typem cvičení včas neseznámí, nenaučí se správně technicky provádět jednotlivé cviky, podstatně snižuje svoji šanci udržet si do vysokého věku zdatnost, zdraví a přijatelný vzhled. Každý by měl vědět, že existují odborníci v otázkách cvičení, kteří jsou schopni předat svým klientům neocenitelné informace o tom, jak správně cvičit a stravovat se. Kdo se spoléhá jen na zdroje z Internetu, novin a časopisů, dopouští se velké chyby. Chyby, za níž může zaplatit ztrátou svalů, obezitou, poklesem zdatnosti, nemocí srdce a předčasnou smrtí!

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

LITERATURA

  1. Video na webu: http://www.webmd.com/content/pages/25/114240.htm
  2. ACSM - American College of Sports Medicine Position Stand:  Appropriate Intervention Strategies for Weight Loss and Prevention of  Weight Regain for Adults. In.: Med. Sci. Sports. Exerc., Vol. 33, No. 12, 2001, pp. 2145–2156.
  3. ANDERSEN, RE. (2003): Obesity. Etiology, Assesment, Treatment and Prevention. Champaign, Human Kinetics.
  4. BOUCHARD, C. (2000): Physical Activity and Obesity. Champaign, Human Kinetics.
  5. BRUESS, C., RICHARDSON, G.: Decisions for health. Dubuque, WCB Publishers, 1992.
  6. PAFFENBERGER, RS, OLSEN, E. (1996): LifeFit. Champaign, Humen Kinetics.
  7. WHO/FAO (2003): Diet, nutrition,  and the prevention of chronic diseases. Geneva, World Health Organization.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2010 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat


Třetí hodina tělocviku

Při pohledu do Internetových novin v posledních týdnech mládnu. Připadá mi, že je zhruba období 1977-1982. V tu dobu jsem studoval na fakultě tělesné výchovy a sportu University Karlovy v Praze. A snad ve všech...
více...
Třetí hodina tělocviku

Léky nebo změna životního stylu?

Před několika lety jsem se s jednou studentkou našich kurzů k získání kvalifikace “Instruktor fitness” bavil o významu změny životního stylu pro udržení a zlepšení zdraví v současném obesogenním prostředí. Studentka...
více...
Léky nebo změna životního stylu?

Tělochlubiči

Tvar těla živých organismů je odrazem jejich interakce s vnějším prostředím. Tělo je uzpůsobeno tak, aby maximálně usnadňovalo získávání potravy a současně zajišťovalo maximální možnou ochranu před konkrétními...
více...
Tělochlubiči