travesti izmir edu.tr ilteriş karagöz

Nikdy není pozdě začít cvičit

Z našeho světa zmizela namáhavá fyzická zátěž. Abychom dokázali v dnešním světě přežít, nemusíme - na rozdíl od naších předků - tvrdě pracovat. Většina dnešních povolání nás zatěžuje spíše psychický než fyzicky. Nedaleko našeho bydliště je obchodní centrum, v něm jsou regály naplněné k prasknutím potravinami a nápoji. Nemusíme se trmácet pěšky po nepohodlných cestách. Máme auta, autobusy, vlaky a letadla. Máme to v porovnání s našimi předky lepší.

Jenže každá mince má rub i líc. Komfort, který nám dnešní svět nabízí, vede nekompromisně k diskomfortu. Nedostatek pohybu má za následek ztráty svalové hmoty, řídnutí kostí, metabolické maladaptace. Tyto faktory pak mají za následek skutečnost, že 4 z 10 seniorů trpí některou z forem chronických neinfekčních chorob, například nemocemi srdce, vysokou hladinou cholesterolu, hypertenzí, diabetem nebo artritidou.

Výše uvedené choroby se vyvíjí mnohdy desítky let, a jakmile se projeví, nedají se vyléčit. Lékař je dokáže pouze kontrolovat. Většinou pomocí léků. Jenže každý lék má kromě svého pozitivního i svůj více či méně závažný negativní dopad na naše zdraví. Navíc dlouhodobá interakce většího počtu léků vede k rozvoji závažných poruch zdraví. Kvalita života postižených se tak progresivně zhoršuje.

Jakmile nám lékař oznámí, že trpíme nějakou nemocí, začneme se obvykle spíše šetřit. Svoji dosud mizivou pohybovou aktivitu ještě snížíme. Tím si ale nejen nepomůžeme, spíše posílíme postavení nemoci, Pohyb je geniální, přírodou koncipovaný lék na většinu nemocí dneška. Podle názoru lékařů jen zhruba jedno procento nemocných osob nesmí cvičit, protože cvičení by mohlo vést ke zhoršení jejich stavu. Všem ostatním pacientům cvičení prospívá. Mělo by se stát nedílnou součástí komplexně pojaté léčby.

Vhodně nastavená pohybová zátěž má na lidský organismus, ať ve zdraví nebo po prodělané nemoci, velmi pozitivní dopad. Přináší zvýšené prokrvení pohybového systému a jeho činnost zabezpečujících orgánů a orgánových systémů těla. Přináší uvolnění, pokles hmotnosti, nárůst síly a rovnováhy, zlepšení psychického zdraví a kvality života. Protože nám současná doba umožňuje dožít se poměrně vysokého věku, má cvičení nenahraditelnou kapacitu přidávat „život rokům“, tj. delší život může díky cvičení být plodný a uspokojující.

Pokud již vidíme seniory v pohybu, jedná se téměř výlučně o nenáročnou procházku nebo pomalu prováděné domácí práce. To je velká chyba. Velikým problémem stárnutí je ztráta svalové hmoty - sarcopenia. Ta vede k poklesu hodnoty bazálního metabolismu, negativním změnám kompozice těla, k poklesu silových schopností a k nárůstu rizika vzniku pádů. Pády pak mohou mít za následek zlomeninu krčku femuru, zlomeniny páteřních obratlů a kostí předloktí. Proto má být cvičení na prvním místě zaměřeno k zastavení procesu sarcopenie, ke zvýšení množství svalové hmoty a nárůstu silových schopností seniorů.

Na 12. výročním setkání členů organizace „the American College of Sports Medicine” (ACSM) v Long Beach v Kalifornii přítomní konstatovali, že nikdy není pozdě začít cvičit a působit tak na organismus pozitivně bez léků a injekcí. Jenže senioři obecně a nemocí oslabení senioři zvláště mají z fyzické zátěže obavy. Obvykle nemají se cvičením dostatek zkušeností a tak neví, jak začít, jaký typ zátěže zvolit, jaká má být její intenzita a objem atd. Proto lékaři ACSM doporučují seniorům zahájit cvičení pod dohledem osobního trenéra a velikost zátěže zvyšovat pozvolna podle jeho rad.

Další část doporučení mi ale případá naprosto nesmyslná. Lékaři se shodli na tom, že senior má začít aktivitou, s níž má zkušenosti z mládí. Bývalí tanečníci mají tedy poskakovat, běžci běhat nebo chodit, basketbalisté házet na koš atd. Jak jsem již výše uvedl, kardinálním problémem seniorů je ztráta svalové hmoty. Jednou z funkcí svalu je svým klidovým napětím udržovat optimální vztahy v kloubu. Pokud v důsledku desítek let pohybové pasivity došlo k podstatné ztrátě svalové hmoty a síly, je nárazová aktivita, kterou jsme se naučili v mládí, spíše riziková než prospěšná.

Na naší stránce doporučujeme seniorům již mnoho let jako ideální pohybovou aktivitu cvičení ve fitcentru, a v souhlasu s názorem lékařů z ACSM doporučujeme cvičit alespoň zpočátku pod dohledem osobního trenéra. Pro námi vyškolené osobní trenéry připravujeme moduly dalšího vzdělávání, v nichž jim předáme podrobné pokyny pro práci s osobami, trpícími chronickými neinfekčními chorobami. Shromáždili jsme dostatek až nadbytek literatury, která nám umožní dát našim absolventům přesné pokyny, jak pohyb působí při konkrétním tělesném oslabení a jak tedy v konkrétních případech zátěž strukturovat.

Nikdy není pozdě začít cvičit. Je však nezbytné vybrat takovou pohybovou aktivitu, která organismu seniorů jednoznačně prospěje. Cvičení ve fitcentrech na přístrojích s měnitelnou zátěží, s činkami a kladkami, představuje pro stárnoucí organismus ideální stimulaci. Umožňuje nastavit zátěž tak, aby cvičící byl vystaven podnětům, které vedou k bezpečnému a účinnému zlepšování. Jakékoli snahy o návrat do mladších let skokem mohou být pro seniora nebezpečné.


LITERATURA:

RAUSCHER, M. (2008): It’s never too late to get active, expert says. In.: Reuters Health, March 31.

Mohlo by vás zajímat

Vědci potvrzují empirické poznatky

Od uvedení stránky “fitnet.cz” na web v roce 1999 přinášíme v jednotlivých článcích přesvědčivé důkazy pozitivním dopadu cvičení a zvláště posilování na úroveň zdatnosti, výkonnosti a zdraví člověka dneška.…

Více informací

Máme pro vás méně drastické řešení!

V knize “Clinical Obesity in Adults and Children” je mimo jiné i kapitola o medializaci obezity. Knihu vydalo nakladatelství “John Wiley & Sons Ltd.”, vyšla v roce 2010 a má 514 stran. Uvádí se v ní i to, že v poslední době…

Více informací

Význam svalu v prevenci a léčbě obezity

Obézních na celém světě přibývá, navíc překvapivě rychlým tempem. Odborníci dnes považují nadměrné zásoby tuku za jednu z největších hrozeb pro zdraví a kvalitu života jednotlivců i celých společenství lidí. Jednou…

Více informací