travesti izmir edu.tr ilteriş karagöz

Mají lékaři předepisovat cvičení?

Zdravotní stav populace se neustále zhoršuje. Jsme jako národ každým dalším rokem tlustší a tělesně oslabenější. Radost z toho mají lékaři. Jejich práce je u nemocných a oslabených lidí nenahraditelná. Pokud jsme zdraví a výkonní, jen zřídka si na lékaře vzpomeneme. Natož abychom je navštěvovali. K lékaři nás vyžene až nějaký stav, s nímž si již naše tělo neví rady. Kdyby byli všichni lidé zdraví a zdatní, lékaři by se museli živit nějakou jinou prací. Jenže v dnešní době se význam práce a výsadní postavení lékařů spíše zvyšuje. Roste exponenciálně počet chronických, neinfekčních onemocnění. Ta vznikají pomalu a dlouho, jakmile se ale jednou rozvinou, není možné je vyléčit. Lékaři je ale mohou pomocí léků a dalších forem intervencí dlouhodobě kontrolovat. Proto mají stále více práce.

Životní styl dneška vzniku chronických neinfekčních chorob nahrává. Nedostatečně se pohybujeme a současně se strava stala snadno dostupnou a relativně velmi levnou. Navíc se struktura nejčastěji konzumovaných potravin posunula směrem k vysoce zpracovaným, přesoleným nebo přeslazeným výrobkům s vysokým obsahem energie, tuků a cholesterolu. Do našich těl tak vstupuje nadměrné množství energie a nedostatečné množství živin. Přejídáme se a přitom trpíme podvýživou. A to je hodně špatná kombinace pro naše zdraví.

V poslední době se roztrhl pytel s výzkumy, které sledují vliv cvičení na zdraví a zdatnost člověka. Výstupy z těchto výzkumů jsou jednoznačné - pohyb představuje geniální, přírodou koncipovaný lék na většinu chorob, které nás v posledních letech zabíjí. Některé výzkumy posuzovaly, jak ovlivní naše zdraví aplikace léků a jak cvičení. A ukázalo se, že cvičení může u některých chorob představovat naprosto bezpečnou léčbu bez jakýchkoli vedlejších negativních důsledků. Tedy účinnější a bezpečnější léčbu, než nabízí zaběhlé postupy pomocí operací a léků.

Jenže většina populace nemá ke cvičení zvláště pozitivní vztah. Jsme pod vlivem současné patologické koncepce “kulturní společnosti”, Ta upřednostňuje konzumní způsob života. Vydělat si sedavou prací dostatek peněz a za tyto peníze si koupit příjemnou a pohodlnou dovolenou, televizi, lístky do kina, do divadla, na koncerty a estrády. A sedět a konzumovat. Jídlo, pití a produkci. Dále jsme prostřednictvím ekonomických nástrojů typu šrotovného tlačeni k nákupu nových a pohodlnějších automobilů, reklama nás neustále tlačí k nákupům nepotřebných a často i nefunkčních krámů. Fenomen doby Internet nám obsadil další dlouhé hodiny, dříve věnované aktivním činnostem. Dnešní způsob života se pro větší část lidstva stal sádrou, znemožňující aktivní pohyb a odpovídající výdej energie.

Lidský organismus je interaktivní. Vnější prostředí svými požadavky vyvolává reakce těla jako celku i jeho jednotlivých částí. S vnějším prostředím komunikujeme nejčastěji pohybem. Přibližujeme se k jevům příjemným a vzdalujeme se od jevů nepříjemných. Pohyb vyžaduje výdej energie. Startuje v nás plejádu chemických reakcí, které jsou geneticky naprogramované. Pokud je organismus dostatečně stimulován, prosperuje. Nedostatek nebo nadbytek stimulů mu škodí.

Lékaři to dobře ví a proto nám často pohyb doporučují jako prostředek prevence vzniku některých nemocí, jako účinný nástroj kontroly hmotnosti či jako doplňující postup při léčbě některých nemocí, zvláště metabolických. Jenže tyto rady nám jdou obvykle jedním uchem tam a druhým ven. Jak vyjdeme z ordinace, pohltí nás každodenní shon a na rady o zvýšení množství pohybu si ani nevzpomeneme. Pokud chceme zajistit solidní ekonomickou základnu pro svoji rodinu a současně být konformní oné “kulturní” koncepci dneška, nemáme na pohyb čas. Sedíce za volantem svého vozu se ženeme z jednoho místa na druhé. A na všech těch dosažených místech obvykle sedíme. A sezení samo o sobě představuje rizikový faktor pro vznik závažných nemocí. Jenže v dnešním “obesogenním prostředí” je pohodlnější a příhodnější sedět než se pohybovat. Lidé také odlišují lékařské příkazy od lékařských doporučení. Příkazy (tento prášek musíte brát každých šest hodin....) obvykle dodržují, doporučení (musíte cvičit a zdravě jist) obvykle ignorují.

Vědci se v několika výzkumech snažili zjistit, zda důraznější a přesnější doporučení lékaře povede u pacientů k vyšší adherenci ke cvičení. Ve Španělsku rozdělili vědci v jednom výzkumu čtyři tisíce pacientů do dvou skupin. Jedna skupina dostala od lékařů pouhé rutinní doporučení pravidelně cvičit. Druhá skupina pak byla velmi podrobně instruována jak cvičit. Po šesti měsících se ukázalo, že pacienti, kteří obdrželi podrobné instrukce ke cvičení, byli tělesně podstatně aktivnější v porovnání s pacienty, kteří obdrželi jen klasické doporučení. British Medical Journal publikoval studii z Nového Zealandu, v níž obdržely pohybově pasivní ženy od svého lékaře podrobný popis cvičení. Ukázalo se, že takto instruované ženy dodržovaly doporučení cvičit alespoň 150 minut za týden i v následujících dvou letech.

Pokud se lékař o vhodnosti cvičení zmíní pacientovi jen tak mimochodem, nemá taková rada potřebny dopad. Jakmile je napsána ve formě receptu nebo jinak zdůrazněna, je vyšší pravděpodobnost, že bude zaznamenána a dodržována. Pacient podvědomě akceptuje její zásadnější význam. Lidé si stále ještě velmi pomalu zvykají na prokázaný fakt, že pohyb je lék. Přitom to jednoznačně prokázaly vědecké výzkumy. Pohyb může u některých zdravotních poruch působit účinněji než známé léky, navíc snižuje riziko pádů, působí pozitivně v případech depresí, úzkosti a obecně zlepšuje duševní zdraví. Naopak sedavý životní styl je dnes považován za samostatný rizikový faktor vzniku řady závažných nemocí. Mezi poruchy zdraví, navozené a podporované nedostatkem pohybu patří vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu, nemoci srdce, diabetes, některé typu nádorových onemocnění a osteoporosa.

Mají tedy lékaři předepisovat cvičení? Domnívám se, že lékaři toho mají v dnešní době doslova nad hlavu. Nemocných přibývá, čekárny před ordinacemi jsou plné kašlajících a kýchajících pacientů. Při závažnějších poruchách musí lékař doporučovat vyšetření u specialistů, kontrolovat krev a zajišťovat další intervence. Zvyšuje se počet chronicky nemocných, kteří chodí k lékaři pravidelně pro léky, na injekce, na kontroly. K tomu nesmíme zapomenout na bující administrativu, na kterou si lékaři neustále stěžují a která je stále více zavaluje (dejte blbci funkci a vyplodí papír). To vše lékaře zatěžuje a pokud nechtějí udělat chybu, musí se nakonec omezovat na procesy diagnosy a léčby. Na podrobnější “povídání si s pacientem o stravě a cvičení“ prostě řečeno nemají dnešní lékaři čas ani náladu. Většina lékařů navíc nebyla vzdělávána v oblasti sestavování cvičebních programů, mají nulové nebo minimální zkušenosti se cvičením ve fitcetrech. Jejich rady v oblasti cvičení mohou tedy být jen velmi rámcové.

Lidé, kteří chtějí pravidelné aplikovat cvičení jako prostředek prevence vzniku nemoci nebo jako jednu z intervencí léčby konkrétní choroby, tedy nemohou spoléhat jen na radu “pana doktora”. Každý občan této země by měl vědět, že kvalitní a prospěšné rady jak efektivně cvičit může získat od odborníků v oblasti cvičení - osobních trenérů, fitnes konzultantů, instruktorů fitcenter, life-style coachů. Tato třída odborníků se u nás začala formovat po roce 1989 a dnes již představuje samostatnou jednotku ve sféře zdraví a zdatnosti. V anglosaském světě se používá pro tyto odborníky termín “health providers”, tj. “zdraví zajišťující odborníci”.

ACSM (American College of Sports Medicine) je nejvýznamnější organizace, zabývající se otázkami vztahu mezi cvičením a zdravím. Tato organizace mimo jiné školí odborníky v oblasti cvičení. Nedávno otevřela nový kurz, který připravuje pro praxi osobní trenéry, kteří mohou pracovat s “cancer survivors”, tj. s lidmi, kteří absolvovali léčbu nádorového onemocnění. Výzkumy jasně prokázaly, že cvičení nejen snižuje riziko vzniku některých typů rakovin, ale u pacientů snižuje významně riziko recidivy této obávané poruchy zdraví.

Na stránkách této organizace mohou osobní trenéři najít i rámcová doporučení pro cvičení osob, trpících některou z nejrozšířenějších 44 chorob. Tato doporučení jsou určena odborníkům v oblasti fitnes a mají sjednotit pohled na sestavování cvičení pro dané skupiny pacientů. Mají také pacienty zbavit obavy ze cvičení a naopak zvýšit jejich důvěru ve vlastní síly a kapacitu těla zvýšit prostřednictvím cvičení zdatnost, zdraví a kvalitu života. Těchto cílů dosáhne pacient nejbezpečněji a nejrychleji pod vedením odborníka v oblasti cvičení.

Naše středisko vzdělávání zajišťuje nejen kvalitní základní vzdělání pro zájemce o práci v oblasti cvičení, ale i nástavbové moduly pro rozšiřování jejich znalostí. Připrava rozšiřujících kurzů je sice velmi náročná a časově vyčerpávající, ale již začátkem příštího roku nabídneme první takový kurz a po něm budou následovat pravidelně další.

Cvičení, a zvláště cvičení ve fitcentrech, se musí stát samozřejmou součástí režimu dne nejen lidí zdravých a mladých, ale i osob starších a lidí s oslabeným zdravím. Pokud je cvičení pro mladé lidi prospěšné, pak je pro staré a oslabené doslova nezbytné. Informace o tom jak cvičit pak tito lidé mohou získat u odborníků v oblasti cvičení. Lékaři mají pacienty ke cvičení podněcovat, cvičit mají pak pacienti, alespoň zpočátku, pod vedením odborníků - osobních trenérů, fitness konzultantů nebo instuktorů fitcenter.


LITERATURA:

  1. MISHORI, R. (2009): When Doctors Prescribe Exercise. In.: Parade, 1.11.2009.
  2. Parade (2009): 4 Diseases You Can Fight With Fitness

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2009 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat

Nízká tělesná zdatnost zvyšuje riziko vzniku demence

Naši předci tvrdili, že “ve zdravém těle je zdravý duch”. Většinou se slogan zdůrazňuje při hovorech s mladými lidmi v naději, že budou pohybově aktivnější. Jenže je prokázáno, že pro mladé je hlavním motivem…

Více informací

Demence a tvar těla

Pěkná postava je pozitivní životní hodnota. Je dokladem toho, že žijeme v souladu s přírodou. Že přívod energie do našeho těla odpovídá jeho energetickým požadavkům. Žijeme v době prudkého poklesu výdeje energie…

Více informací

Stav mysli

Nedávno mi jedna čtenářka stránky fitnet.cz napsala, že v mých článcích „našla jen kecy a doporučení zaplatit si službu osobního trenéra“. Ne že bych se z tohoto názoru rozplakal. Ale ani mne nepotěšil. Přinejmenším mi…

Více informací