Cvičení a nemoc

Náš život se během druhé poloviny dvacátého století výrazně změnil. Především v něm pokleslo množství pohybové aktivity na historické minimum. Navíc se změnila i kvalita pohybu. Z našeho denního pohybového režimu zmizela ta jeho část, kterou označujeme termínem “intenzivní”. Tedy zátěž, při níž dojde během krátké doby k vyčerpání okamžité kapacity zatěžovaných svalů a která nás přinutí k vložení přestávky před dalším pokračováním téže činnosti. To má na naši zdatnost a zdraví na začátku dvacátého prvního století značně neblahé důsledky. Lékaři se domnívají, že se pokles kvalitní fyzické stimulace významně podílí na rychlém zvyšování výskytu chronických neinfekčních onemocnění.

Žijeme dnes déle než naši předci. Kvalita tohoto života navíc je ale podstatně snížena nemocemi. Léčba chronických nemocí představuje velkou zátěž ekonomiky. Světová zdravotnická organizace označila chronické neinfekční choroby za největší hrozbu lidstva v tomto tisíciletí. Přitom se stále více vědeckých organizací shoduje v názoru, že počty nemocných je možné pomocí změny životního stylu podstatně snížit. Jen samotný nedostatek pohybu je považován za hlavní příčinu předčasné smrti 400 tisíc Američanů každý rok. Přesto se podíl pohybu v našem denním režimu neustále snižuje. A stejně negativně se mění i struktura oné zbývající tělesné zátěže.

Každá z chronických nemocí je nepříjemná a negativně ovlivňuje života pacienta. Přesto se dá říci, že největší obavy mají lidé z rakoviny. Tato nemoc byla dlouho označována za “zákeřnou”, nebyly informace o její prevenci. Léčba byla značně neúspěšná. Dnes se ale v prevenci i léčbě objevilo mnoho novinek. Z našeho pohledu za nejvýznamnější považujeme rostoucí počet vědeckých studií prokazujících velkou roli pohybu jak v prevenci vzniku rakoviny, tak i v její léčbě a v prevenci recidivy po vyléčení. Zvyšuje se také počet “cancer survivors” - osob, které atak nemoci přežili. Americká společnost sportovní mediciny (ACSM) dokonce v roce 2009 otevřela kurzy pro přípravu osobních trenérů se zaměřením na cvičení k prevenci vzniku rakoviny, cvičení jako doplňku léčby během nemoci a cvičení po jejím vyléčení.

Jsme zastánci intenzivního cvičení. Na stránkách fitnet najdete desítky článků, v nichž se pozastavujeme nad nesmyslností doporučení “pro zdraví stačí každý den pomalá procházka v délce půl hodiny”. Sval není homogenní struktura a proto je také jeho správná funkce podmíněna optimální stimulací všech typů jeho neuromotorických jednotek. Jak jsem napsal výše, z našeho života oproti našim předkům zmizela intenzivní zátěž - kácení stromů, pumpování vody, řezání dřeva, nošení trámů, rytí zahrady. Práce s rýčem, pilou, lopatou, kladivem nebo sekerou. Při takové práci se střídají krátké úseky velkého svalového vypětí s krátkými odpočinky. Tento režim nejlépe simuluje cvičení ve fitcentru - cvičení s činkami, na kladkách a posilovacích přístrojích s měnitelnou zátěží.

Cvičení bylo nemocným ještě před nedávnem zakazováno. Později se opatrně doporučovala mírná aerobní zátěž. Nyní se objevuje stále více důkazů prospěšnosti intenzivní tělesné zátěže jak v prevenci vzniku závažných nemocí, tak i v jejich léčbě a v prevenci recidiv. V jedné studii finských vědců byl posuzován vliv intenzity fyzické zátěže na 2.560 mužů středniho věku. Muži byli vyšetřeni, rozdělení do skupin podle množství fyzické zátěže a sledováni po dobu 16,7 let. V uvedeném období zemřelo na rakovinu 181 z nich. Muži ze skupiny “intenzivního cvičení”, kteří po dobu alespoň 30 minut denně prováděli “cvičení střední až vysoké intenzity” měli v porovnání se skupinou, která stejně často prováděla “mirná cvičení” nižší pravděpodobnost úmrtí na rakovinu o 37%.

Za “lehkou” tělesnou zátěž považovali autoři výzkumu cvičení, při kterém mohli cvičící zpívat nebo mluvit bez jakýchkoli obtíží, (například pomalou chůzi), za “střední” tělesnou zátěž označili cvičení, při němž účastníci mohli mluvit, ale již nedokázali zpívat (velmi rychlá chůze, běh), za “intenzivní” pak bylo označeno cvičení, znemožňující jak zpěv tak i mluvení (běh, cvičení se činkami). Když se zamyslíte nad svojí dnešní pohybovou činností, pravděpodobně v ní jen stěží najdete zátěž, která vás vyčerpala natolik, že jste ji museli na minutku až dvě přerušit a teprve pak jste v ní mohli opět na chvíli pokračovat. Přitom právě tato forma zatížení těla byla nevyhnutelnou součásti života našich předků. To je ta zátěž, která nás může ochránit před nemocemi. Například před rakovinou.

Neexistuje žádný zaručený postup prevence rakoviny. Ani intnzivní cvičení nemusí být zárukou, že se nám tato nemoc vyhne. Přesto je dobré investovat peníze do zakoupení permanentky do fitcentra a každý den si najít čas na kvalitní cvičení. Cvičení ve fitcentru je v dnešním světě jedinou cestou, jak zabránit zdraví a život ohrožující ztrátě svalové hmoty - sarcopenii. Sarcopenie je základem poklesu hodnoty bazálního metabolismu. Pokud v dněšním světě snadného přístupu k chutné stravě poklesne hodnota našeho standardního výdeje energie, spějeme nezadržitelně k obezitě. Tukové buňky v našich hypertrofovaných tukových zásobárnách produkují cytokiny, které navozují poškozování vnitřních stěn cév, přispívají k zánětlivých reakcím v tkáních a snižují kapacitu těla udržovat funkční svalstvo. Aktivní péče o svaly je již dnes stejně významná jako aktivní péče o chrup. Nečistit si zuby je z hlediska zdraví zubů stejně riskantní, jako necvičit ve fitcentru z pohledu zdraví pohybového systému nebo prevence vzniku obezity.

Pokud někdo nemá s intenzivním cvičením dostatek zkušeností, může je získat tím, že nějakou dobu cvičí ve společnosti osobního trenéra. I když se mohou zdát náklady na cvičení s trenérem vysoké, představují v dnešním světě jednu z nevýhodnějších investic. Jak ztratíme zdraví, ztrácíme téměř všechno. Cvičení pod dohledem osobního trenéra může pomoci nemocným po operacích, při chemoterapii a při jiných typech léčení. Donedávna lékaři pacienty varovali, aby se v těchto stavech “šetřili”. Nové poznatky však prokázaly, že “šetření” nezabraňuje dalším ztrátám svalů a tím snižuje naději na návrat ke kvalitnímu životu.


LITERATURA:

  1. ANTONELLIAE, JA, et. al. (2009): Exercise and Prostate Cancer Risk in a Cohort of Veterans Undergoing Prostate Needle Biopsy. In.: The Journal of Urology, Received 3 March 2009 published online 16 September 2009.
  2. BUMGARDNER, W. (2009): Studies Show Cancer Reduction Through Exercise - and Intensity May Matter. In.: About.com, September 28, 2009.
  3. LAUKKANEN, JA, et al. (2009): Intensity of leisure-time physical activity and cancer mortality in men. In.: British Journal of Sports Medicine. 2009 July 28.

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2009 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat


Než začnete cvičit

Většina lidí nemusí před zahájením přiměřeného, citlivě sestaveného cvičebního programu navštívít svého lékaře a žádat jej o důkladnější zdravotní prohlídku. Toto není nějaké moje zbožné přání nebo...
více...
Než začnete cvičit

Pěšinka

Když se chce student VUT v Brně dostat z kolejí Pod Palackého vrchem k budově elektro-fakulty, může jít spořádaně širokým a úpravným chodníkem. Jenže to je dost velká zacházka, trvá to moc dlouho. Může jít zkratkou...
více...
Pěšinka

Máte obézní dítě? Dělejte s tím něco!

Už si na to zvykáme. Dříve byly děti spíše vytáhlé a vyhublé, samá ruka a samá noha. Rodiče se na své potomky dívali s obavami a říkali jim „jezte nebo dostanete souchotiny“. Dnes se naše děti spíše podobají...
více...
Máte obézní dítě? Dělejte s tím něco!