travesti izmir edu.tr ilteriş karagöz

Nerozhoduje typ diety, rozhodují vydané kalorie

 

Je s podivem, jaké nesmysly si lidé nechávají čas od času od chytráků a podvodníků nakukat. Před lety se stala slavnou věta „kalorie se nepočítají“. Byla součástí koncepce „bodové diety“, podle které nezáleží na tom, kolik potravy zkonzumujeme, ale na tom, jaká tato potrava je. Různým potravinám byly přidělovány body a počet přijatých bodů pak měl rozhodnout o tom, zda zhubneme nebo ztloustneme. Stejně nesmyslná koncepce „dělené stravy“ ohlupovala tlouštíky před zhruba deseti až patnácti lety. Různí rádoby-odborníci, rekrutující se z prostředí umělců nebo kulturistů, slavnostně křtili svoje knihy o tom, že pokud nekonzumujeme současně bílkoviny a sacharidy, udržíme si dlouhodobě štíhlou postavu. Soudného člověka zaráží, jakým „kravinám“ jsou obézní lidé ochotni uvěřit a kolik peněz jsou za neověřené a viditelně podvodné koncepce ochotni zaplatit.

Na stránkách fitnet konzistentně zastáváme názor, že o tom, kolik tuku se v našem těle uloží, rozhodují dva základní faktory - výdej a příjem energie. Lidský organismus je uzavřený energetický systém, do nějž je stravou resp. tekutinami vpravována energie. Přijatou energii organismus využívá pro zajištění svých individuálních energetických potřeb. Pokud přívod energie odpovídá v dlouhodobé perspektivě energetické potřebě daného systému, energie nepřebývá a nemůže se tedy logicky ukládat do zásob. Energie se v uzavřeném systému ukládá jen tehdy, pokud její přívod překračuje její potřebu. Energii, jak známo, není možné zničit. Její případný přebytek v uzavřeném energetickém systému musí být uložen do zásob. Pod kůži nebo kolem vnitřních orgánů. Tak jednoduché to je.

Přesto mnozí lidé neustále mudrují a snaží se nějak „přečůrat“ přírodu. Obézní, kteří se snaží najít kouzelný přípravek na hubnutí, snad přesvědčí  výsledek výzkumu, který nedávno presentovali vědci z Bostonské University ve významném lékařském časopise „The New England Journal of Medicine”. Jednalo se o jednu z největších studií k posouzení účinnosti jednotlivých metod hubnutí. Zhruba 800 obézních osob bylo rozděleno do čtyř skupin, každá skupina redukovala přívod energie omezováním příjmu jiné makroživiny. Strava byla koncipována tak, aby u všech účastníků výzkumu navodila denní energetický deficit 750 kcal. Jako nejnižší přívod energie byla určena hranice 1.200 kcal za den.

I když nebylo přesně definováno, jaký typ diety konkrétní skupina dodržuje, stravovací postup odpovídal tradičním přístupům omezování příjmu tuků, charakteristický pro Atkinsnovu dietu, omezování příjmu sacharidů, charakteristické pro dietu Dean Ornishe nebo omezování přívodu živočišných bílkovin, známé z středomořského způsobu stravování (Mediterranean diet). Osoby v každé skupině měly možnost využít osobního poradenství od odborníků na výživu.

Po dvou letech byly výsledky měření vyhodnoceny. Vědci konstatovali, že osoby ve všech skupinách snížily svoji hmotnost o zhruba stejné množství kilogramů, a to bez ohledu na typ podávané stravy. Průměrný pokles hmotnosti dosáhl 5,9 kg během prvních šesti měsíců, po dvou letech se hmotnostní pokles stabilizoval na čtyřech kilogramech, obvod pasu se snížil o 5 cm. Přibližně 10% dietujících zaznamenalo na konci výzkumu pokles hmotnosti vyšší jak 10% původní váhy. Po zhruba jednom roku se mnoho účastníků výzkumu začínalo postupně vracet k původnímu způsobu stravování, což mohlo výsledky do jisté míry ovlivnit.

Během dvou let výzkumu obézní ve všech skupinách snížili a případně následně opět zvýšili svoji hmotnost o zhruba stejné množství kilogramů. To znamená, že o tom, zda zhubneme nebo nezhubneme nerozhoduje to, co jíme, ale jaký se nám podařilo navodit energetický deficit. Pokud se někdo rozhodne snížit svoji tělesnou hmotnost omezováním potravy, je jedno jakým potravinám dá přednost nebo jaké makroživiny (bílkoviny, sacharidy nebo tuky) ve své stravě omezí. Důležité je, aby dietující dokázali zvolený způsob stravování dlouhodobě dodržovat. Všechny nabízené komerční dietní plány, omezující tu či onu potravinu, jsou tedy nesmyslné.

Možnost poradit se o stravě s odborníkem mnoha účastníkům výzkumu prospěla, nebyla však pro dosažení optimálních výsledků dané stravovací intervence rozhodující. Lidé, kteří chtějí omezit příjem energie stravou, mají více volnosti, než se dosud myslelo. Není nutné dodržovat nějaké striktní a nesnadno pochopitelné procedury diet. Obézní tak mohou volit stravu mnohem pestřejší, kterou budou schopni dlouhodobě dodržovat. O tom, zda jedinec zvolenou dietu dodrží nebo ne rozhoduje ovšem více faktorů, tedy i faktory sociální , biologické a psychologické.

Vědci v závěrech studie konstatují, že vliv jakékoli konkrétní diety na snížení hmotnosti je minimální. Rozhodující je osobní chování daného jedince. Lidé, kteří spadali do stejné skupiny, dosáhli diametrálně odlišných výsledků. V jedné skupině představoval za stejné sledované období nejvyšší pokles hmotnosti 22,6 kg a nejnižší 2,2 kg. Proto se vědci chtějí v dalších výzkumech soustředit na ostatní faktory, ovlivňující kontrolu hmotnosti, které jsou zřejmě významnější, než aktuální složení stravy.

V tomto místě se chci vrátit k výše uvedenému textu. Napsal jsem, že o aktuální hmotnosti každého z nás rozhoduje dlouhodobý poměr mezi výdejem a příjmem energie. Úmyslně jsem dal na první místo „výdej energie“. Většina výzkumů, zaměřených k problematice kontroly tělesné hmotnosti, se dopouští nesmírně hrubé chyby. Považuje hodnotu výdeje energie za jednou danou a nesnadno měnitelnou. V jistém směru mají pravdu. Omezením stravy snadněji navodíme energetický deficit než pohybem. Jsme schopni tím, že držíme hladovku, navodit deficit až 2.000 kcal za jediný den. Pokud bychom chtěli stejného deficitu dosáhnout navýšením pohybu, museli bychom za den chodit nebo běžet 15-20 hodin. A to je v praxi nerealizovatelné. Proto se vědci i podvodníci raději soustředí na oblast omezování příjmu energie.

Jak jsem již na stránkách fitnet vícekrát uvedl, největší složkou denního výdeje energie je bazální metabolismus. Energie, kterou vydáme, ať se pohybujeme nebo ne. Energie, zajišťující základní tělesné funkce, jako jsou udržení stálé teploty jádra těla, dýchání, trávení atd. Velikost bazálního výdeje není konstantní. Nemění se sice z hodiny na hodinu, přesto je ovlivnitelná. Závisí na množství aktivní tělesné hmoty (ATH). Na množství svalů, kostí, vazů a dalších metabolicky aktivních tkání těla. Množství ATH se zvyšuje, pokud pravidelně zatěžujeme svoje svaly. V dnešním světě ale svoje svaly habituálně zatěžuje jen málokdo. Většina populace ztráci v dospělém věku svalstvo tempem zhruba 1% za rok. Kdo tyto ztráty nezastaví, ztráci po jisté době kontrolu nad svojí hmotností. Ztráta svalů se dá zastavit jen posilováním. Proto je nezbytné cvičit. Posilovat ve fitcentru.

Každý, kdo usiluje o plnou kontrolu svojí tělesné hmotnosti, se musí na problém podívat jinak, než dosavadní generace lidstva. Donedávna byl hlavní problém lidstva v potu tváře získat dostatek potravy. Dnes si většina zaměstnanců pohodlně v práci „vysedí“ dostatek až nadbytek peněz. Jenže přitom ztrácíme aktivní tělesnou hmotu. Tu proto musíme vědomě, záměrně regulovat. Pokud udržíme celoživotně vysoký podíl ATH na celkové hmotnosti, nemusíme se nějak podstatně starat o příjem potravy. Tělo nám chutí k jídlu dá jasně a srozumitelně najevo, kdy a co pro svoji optimální funkci potřebuje.

Pokusím se numericky vyjádřit rozdíl metabolismu člověka s vysokým a nízkým podílem ATH. Tabulky uvádějí, že muž ve věku 65 let a výšce 182 cm má vážit zhruba 59-82 kg, jeho množství zásobního tuku se má pohybovat v rozpětí 8-20 kg s množství ATH v rozpětí 51-62 kg. Přepočtem zjistíme, že při množství ATH 51 kg se pohybuje bazální výdej energie na hladině 1.566 kcal. Pokud ale muž ve věku 65 let a výšce 182 cm pravidelně posiluje, může jeho množství ATH dosahovat 68-70 kg. Při tomto množství ATH je denní základní (bazální) energetický výdej zhruba 2100-2.150 kcal. V porovnání se stejně starým a vysokým, ale svalově ochablým, mužem vydá tedy svalově zdatný muž denně o zhruba 600 kcal více, a to i když se ten den vůbec nepohybuje!

Podobný dopad má ztráta nebo udržení aktivní tělesné hmoty i na ženy. Pro udržení štíhlé postavy a prevenci vzniku obezity  u žen je snad posilování ještě významnější, protože něžné pohlaví má od přírody méně svalstva a jeho ztráta tak má na hodnotu bazálního výdeje energie výraznější dopad. Každá žena, pro kterou představuje tvar těla významnou životní hodnotu, dnes musí cvičit ve fitcentru - a to především na posilovacích přístrojích.

Pokud svalově zdatný muž pravidelně posiluje, vydá denně ve fitcentru o dalších 500-800 kcal více. Rozdíl v denním výdeji energie mezi neposilujícím a posilujícím mužem tak může dosáhnout denně 1.100 až 1.400 kcal. Posilující a tedy svalově zdatný muž tak plně kontroluje svoji hmotnost, protože má standardně vysokou hodnotu výdeje energie Nemusí proto omezovat stavu, může jíst podle chuti a ani v nejmenším mu nehrozí nadváha nebo obezita. Totéž, jen v trochu jiných absolutních hodnotách, platí i pro ženy.

Muži i ženy, kteří pravidelně posilují, se mohou smát všem dietám i všem chytrákům, kteří zavalují svět nesmysly o omezování stravy, bodových dietách a dělených stravách.


LITERATURA:

  1. KARBONITS, M: (2008): Obesity and metabolism. London, Karger.
  2. GILMAN, SL. (2008): Diet and Dieting. A Cultural Encyclopedia. New York, Routledge.
  3. PARKER-POPE, T. (2009): Study Zeroes In on Calories, Not Diet, for Loss. In.: New York Times, February 25.

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2009 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat

Jsme tlustí? A je obezita větší problém než jsme se dosud domnívali?

Dnes je divná doba. Ještě relativně nedávno se v každé oblasti lidské činnosti vědci shodli na nějakém názoru. Vznikl dokonce výraz, který takovou širokou shodu označuje. Je jím “konsensus”, a slovník cizích slov jej…

Více informací

Vyšší zdatnost snižuje riziko smrti

Tisíce let přebíraly jednotlivé generace způsob života od svých předků. Učily se od nich jak obdělávat pole, jak stavět domy, jak vychovávat děti a jak odpočívat po práci. Předávaný způsob života představoval souhrn…

Více informací

S jakou zátěží máme cvičit?

Na můj vkus navštěvuje fitcentra stále málo lidí. Zvláště když si uvědomím zdravotní stav populace, tedy vysoký výskyt obezity, diabetu, nemocí srdce a dalších ochoření. A když vidím postavy stále se zvyšujícího segmentu…

Více informací