• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Diabetes ohrožuje seniory

Diabetes mellitus typu 2 ohrožuje stale vyšší počet seniorů. Konstatovalo to 61. výroční vědecké setkání Americké diabetické společnosti (The American Diabetes Association), které se konalo ve Filadelfii (stát Pennsylvanie). Ke vzniku diabetu přispívá řada faktorů, například vyšší věk, genetické předpoklady, aplikace některých léků, změny kompozice těla, změny stravovacích návyků a snížení úrovně pohybové aktivity. Odborníci odhadují, že v současné době trpí diabetem 40% osob ve věku nad 65 let. Pokud nedojde k zásadním změnám způsobu života seniorů, budou za 50 let trpět diabetem dva ze tří seniorů.

Diabetici trpí ve srovnání se zdravou populací stejného věku častěji různými závažnými chorobami, především onemocněním srdce a cév, artritidou, poruchami zraku, ledvinovými potížemi a depresemi. Proto je nezbytné, aby postižení věnovali zvýšenou pozornost regulaci hmotnosti (90% osob s diabetem trpí obezitou), kontrole krevního tlaku a hladiny cholesterolu. Mnoho seniorů se příliš spoléhá na lékařskou pomoc a konzumaci léků. Zásadní zvrat jejich situace však může navodit pouze razantní změna životního stylu. Paradoxním faktem je, že ačkoli výskyt diabetu soustavně stoupá, jedná se o chorobu, které je možné účinně zabránit podstatnými změnami životních návyků.

Jednou z hlavních příčin vzniku a rozvoje diabetu a na něj navazujících forem poškození zdraví je nedostatek svalové činnosti. U seniorů se automaticky předpokládá, že se "mají šetřit",  že "mají odpočívat po záslužné celoživotní práci", případně "užívat si důchodu". Pokud se již některý lékař v souvislosti s diabetem zmíní o fyzické zátěži, jedná se téměř vždy o doporučení chůze. Přitom pouhá chůze nemůže - zvláště u seniorů - zastavit rozvoj nemoci. Základním krokem v prevenci a léčbě diabetu je zvýšení citlivosti svalových buněk vůči insulinu. Při chůzi dochází k téměř výlučnému zapojování pomalých (aerobních) neuromotorických jednotek, které jak v klidu, tak i při mírné zátěži přednostně využívají pro krytí svých energetických potřeb tuky.

Zvýšené zásoby glykogenu (zásobního cuktu) si vytváří především rychlé neuromotorické jednotky (zvláště glykolytické) pomocí zvýšeného vychytávání glukosy z krevního oběhu. Ty jsou však do činnosti zapojeny až při zátěži na hranici 70 - 90% maximálních možností daného svalu. Tato zátěž také navozuje v těle anabolické procesy, vedoucí k nárůstu množství svalové tkáně. Rozvinuté svaly citlivěji reagují na hormon insulin a jsou tak nejlepší prevencí vzniku a rozvoje diabetu.

Habituální pohybový režim převažující většiny seniorů je však v dnešní době téměř zbaven jakékoli zátěže, která by mohla přinutit aktivní svaly k zapojení rychlých neuromotorických jednotek. Převládá nesprávná představa, že senioři nemohou zatěžovat svoje svaly na funkční úrovni 70 - 90% jejich maxima. Jak však jasně prokázaly výzkumy Evanse a Fiatarone, snáší senioři tuto zátěž bez potíží a to i ve věku 86 až 93 let. Zvýšení množství svalové hmoty nejen snižuje riziko pádů (jedné z nejčastějších příčin úrazů a úmrtí seniorů), ale výrazně zvyšuje vnímavost tkání na insulin.

Výzkumy dalších odborníků prokázaly, že u seniorů (68.4±6 roků) došlo po intenzivním posilovacím tréninku pod dohledem odborníků k poklesu hodnoty diastolického tlaku a tepové frekvence v klidu. Navíc tento typ zátěže pozitivně ovlivňuje orthostatickou hypotenzi. Autoři uzavírají: "Posilování oddaluje a snižuje vrcholnou kardiovaskulární odpověď na zátěž a zlepšuje zotavené z maximálního vypětí" (Vincent et al., 2003).   

Posilování dnes považováno za nejvhodnější pohybovou aktivitou při prevenci a léčbě diabetu typu 2. Protože ale většina diabetiků trpí současně nějakou další chorobou a je u nich častý výskyt hypertenze, je nutné poradit se při sestavování vhodného posilovacího programu s odborníkem. Dobře sestavený posilovací program během relativně krátké doby podstatně zlepší celkový zdravotní stav a úroveň zdatnosti cvičícího seniora. Jistá finanční investice do rady odborníka se brzy bohatě vrátí formou zvýšené kvality života.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

LITERATURA:

1. ADA/ACSM (1997): Joint Position Statement: Diabetes Mellitus and Exercise. Med.Sci Sports Exerc., Vol. 29, No. 12, December.
2. ANDERSON, J.W (1983). Diabetes. A practical new guide to healthy living. New York, Warner Books.
3. CDC - (Centers for Disease Control) (1997): Trends in the Prevalence and Incidence of Self-Reported Diabetes Mellitus - United States, 1980-1994. In: Morbidity & Mortality Weekly Report (MMWR) 46(43):1014-1018,
4. ERIKSSON, J. et al (1997).: Resistance training in the treatment of non-insulin-dependent diabetes mellitus. In.: Int.J.Sports Med. May, 18 (4), str. 242-246.
5. FEIGENBAUM, MS, POLLOCK, ML. (1997): Strength Training: Rationale for Current Guidelines for Adult Fitness Programs. In.: Physsportsmed, VOL 25 - NO. 2 - FEBRUARY 97.
6. GORDON, N.F.: Diabetes. Your complete exercise guide. Champaign, Human Kinetics Publishers, 1993.
7. TAUTON, J.E, McCARGAR, L (1995).: Managing activity in patients who have diabetes. Practical ways to incorporate exercise into lifestyle. In: Phys Sportsmed, March, 23:3, 41-52
8. VINCENT, KR, VINCENT, HK, BRAITH, RW, BHATNAGAR, V, LOWENTHAL, DT. (2003): Strength Training and Hemodynamic Responses to Exercise. In.: Am J Geriatr Cardiol 12(2):97-106, 2003 (Posted 04/07/2003).
9. ZAMORA, D. (2001): Diabetes Is Increasing in the Elderly. In.: Medscape Wire, July

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2010 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat