• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Magazín > Pro trenéry >

Žloutenka

Zdraví je pozitivní hodnota, nemoc hodnota negativní. Zdraví nám umožňuje plně žít a prožívat běžné radosti, nemoc přináší bolest a utrpení. Proto se má stát součástí každodenního života prevence vzniku a rozvoje nemocí. K tomu potřebujeme mít schopnost předvídání, anticipace. Nečekat, až se nemoc projeví, ale aktivně proti jejímu vzniku vystupovat. Pokud tedy známe příčiny konkrétního ochoření a můžeme tyto příčiny ve svém každodenním životě eliminovat, měli bychom to udělat.

 Žloutenka má mnoho příčin. Ale nejčastěji se hovoří o nemoci špinavých rukou. Již od dětství nás rodiče učili, že před jídlem nebo po použití záchodu si máme umýt ruce. Tím se prokazatelně pravděpodobnost vzniku nemoci prudce sníží. Nemoc mohou dostat i drogově závislí od nečistých jehel. Je zbytečné jim to ale říkat. Zde platí známé rčení: „Komu není rady, tomu není pomoci“. Kdo vědomě zvyšuje své riziko, měl by nést plné následky. Nesouhlasím s tím, aby z peněz slušných lidí dostávali neukáznění feťáci zadarmo čisté jehly. Neměli bychom vyhazovat zdroje do léčení lidí, kteří si vlastním chováním nemoc způsobili. Nemoc, pro kterou známe prostředky prevence.

 Když je venku mráz, je dobré se pořádně obléci. Kdo se neoblékne, riskuje nachlazení, prochlazení. To může mít za následek rýmu, chřipku, ale i zápal plic nebo jiné život ohrožující onemocnění. Nezodpovědný člověk spoléhá na pomoc okolí, bere jako samozřejmost, že i v případě, kdy si nemoc prokazatelně způsobí svým vlastním chováním, dostane zdarma odbornou pomoc lékařů a dalších specialistů, léky, pobyt v nemocnici. Za jeho chyby platí ostatní.

 Jsou nemoci, kterým se nedá předejít. Jsou způsobeny neovlivnitelnými faktory. Ale většině chorob se předcházet dá. Je nutné zvýšit osobní odpovědnost  za vlastní zdraví. Komunismus zavedl právo na zdraví. Tím ale zdevastovat zodpovědný vztah člověka ke svému životu. Když onemocníme, nehledáme příčinu a vinu v sobě. Nadáváme na lékaře, na nemocnici, na nedostatek léků, na pomalou záchrannou službu.

 V současné době jsme svědky krize ve zdravotnictví. Nemohou za ní pouze požadavky lékařů na vyšší platy. Je logické, že člověk, který musel absolvovat šestileté nesmírně náročné studium, chce brát o něco více, než člověk, který s bídou absolvoval základní školu. Má větší odpovědnost, musí se kontinuálně vzdělávat – a chce, aby to bylo oceněno finančně.

 Krizi zdravotnictví si způsobujeme sami. Nedokážeme se chovat tak, abychom nemocem předcházeli. Jsme tlustý, atrofovaný a oslabený národ. Pokud si to každý z nás neuvědomí, pokud se sám od sebe nezačne o své zdraví starat, pokud neeliminuje maximum patogenů, které na něj z vnějšího prostředí působí a nezařadí do svého životního režimu vědomě maximum salutorů, bude se situace jen zhoršovat.

 A doplácet na to budou nejvíce ti, kteří se chovají správně – kteří cvičí, racionálně se stravují, nejsou tlustí. Protože oni jsou produktivní. Oni vytváří hodnoty. Jenže čím více bude nemocných, tím více plodů jejich práce půjde do kapes - nebo lépe na léčení – neukázněných, nezodpovědných a v důsledku chybného životního stylu nemocných. Nakonec se ti zodpovědní naštvou, protože budou dostávat méně než ti bezohlední a přejdou do tábora nezodpovědných. Pak vymřeme.

 Je nutné opakovaně zdůrazňovat poměrně nové zjištění: „Sarcopenie je brána k nemocem“. Sarcopenie je ztráta svalové hmoty, doprovázející proces stárnutí. Slabé svaly vyvolávají potíže pohybového systému. Nejvíce návštěv u lékařů je pro potíže hybného systému – bolesti zad, krční páteře, operace kyčlí a kolen, bolesti svalů osteoporosa atd.

 Těm všem poruchám zdraví se dá předcházet. Případně se dají poměrně bezpečně léčit. Nikoli ale polykáním prášků, nýbrž vlastní pohybovou aktivitou. Na jejich léčení by tedy nemusely být vynakládány cenné finanční a personální zdroje. Ty by se mohly investovat a ekonomická situace země by se mohla zlepšit. Ubylo by mnoho bolesti a trápení.

 Sarcopenie je dokořán otevřenou branou k chronickým neinfekčním chorobám - metabolickému syndromu, insulinové resistenci, dyslipidémii, diabetu, nemocem srdce a nádorovým onemocněním. Na tyto nemoci dnes předčasně umírá ohromné množství lidí. Přitom preventivní kroky proti vzniku tohoto závažného stavu jsou dobře známy.

 Sarcopenie je nemoc, způsobená pohodlností a neznalostí. Zjednodušeně se dá říci, že ji způsobuje nedostatečná stimulace svalů. Nedostatek stimulace (používání) nebo nevhodné používání vede ke svalové  atrofii. Slabý sval nemusí být silnou šlachou upevněn na silnou kost a toto spojení nemusí být zajištěno silnými vazy. Proto všechny tyto struktury slábnou a vyvolávají potíže. Slabý sval si nedělá velké zásoby glykogenu. Proto odmítá příkaz insulinu, aby si bral z krve přebytečnou glukosu. To má za následek rozladění řady metabolických pochodů a oslabení těla. Rozladění svalového systému vede ke vzniku syndromů (distální zkřížený syndrom, proximální zkřížený syndrom, zkřížený syndrom), narušení pohybových stereotypů, bolestem a poruchám. Organismus se rozlaďuje, oslabuje se imunita, vzniká nemoc.

Obligátní doporučení chůze je směšné. Jakmile dojde k podstatným změnám ve svalové tkáni, stav nezlepší ani 24 hodin chůze denně. Zátěž musí být optimálně intenzivní, aby stimulovala i rychlé neuromotorické jednotky. Intenzivní zátěž ovšem zvyšuje riziko poškození dosavadním životem oslabeného hybného systému. Proto musí zasáhnout odborník.

 Předvídat znamená odhadnout důsledky konkrétního chování. Pokud vidím ve volné přírodě mohutného medvěda a podlehnu neovladatelné touze jej poškrabat za uchem, je zde vysoká pravděpodobnost toho, že mne onen mile vyhlížející tvor nemilosrdně roztrhá. Pokud vidím medvědici s mláďátkem a neodolám touze mláďátko pohladit, dopadne to stejně. Jinak řečeno – za blbost se v přírodě obvykle platí. Pokud nakopnu medvědí mládě, matka roztrhá mne. Neublíží lidem, kteří od ní dodrželi dostatečnou vzdálenost.

Současný stav společnosti je nepřirozený. Někdo udělá chybu, onemocní, a náklady na jeho zbytečnou a vlastní vinou vyvolané problémy platí ostatní. Někdo podráždí medvědici, a ta poraní vzdálené a nic zlého netušící lidi. Někdo si neumývá ruce, ale žloutenku dostane ten, kdo hygienu úzkostlivě dodržuje. Tento stav je patologický a měl by se změnit.

Průměrný věk populace se prodlužuje. Bude více starců. Pokud bude více těch, co spoléhají na pomoc společnosti, polehávají, popíjejí, přejídají se, budeme brzy státem žebráků. Pokud převáží zodpovědní, bude kvalita našeho života vysoká do vysokého věku.

 Pokud nezařadíme do svého pohybového režimu zátěž, která zastaví nebo alespoň zpomalí nástup sarcopenie, riskujeme politováníhodné stáří. Bolesti, závislost na pomoci okolí, metabolické nemoci, pomalé umírání. Za blbost se platí.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

LITERATURA:

1. BOHÁČKOVÁ, L, BLÁHA, R, KOLOUCH, V. (1989): Jediná správná možnost. In.: Stadion, ročník 37, č.15, Sešity Stadionu 2/89, strana 13 - 20.
2. CASSEL, CHK. et al.: Geriatric medicine. New York, Springer-Verlag, 1990.
3. DEMLING, RH, DeSANTI, L. (2001): Protein Energy Malnutrition. Medscape.
4. KOLOUCH, V. (2000) : Unce prevence. In.: WELLNESS, ročník IV, červen, str. 10-12.
5. SHEPHARD, R.J.: Aging, physical activity, and health. Champaign, Human Kinetics, 1997.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2009 Dr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat

---