Posilování prospívá lidem s nemocným srdcem

Donedávna následovalo po operaci dlouhé období klidu a odpočinku. Mnohdy několik týdnů nebo i měsíců. Čím vážnější byl zásah do organismu, tím delší byla i fáze zotavování. Například po operacích srdce, infarktu nebo bypassu se pacientům nedoporučoval žádný namáhavější pohyb. Dnes probíhá fáze zotavování podle jiného vzoru. Výzkumy prokázaly, že proces zotavování po zdravotních potížích je pohybovou aktivitou vhodné intenzity a délky podstatně urychlen. Po mnoha závažných operačních výkonech jsou za den nebo dva pacienti povzbuzováni k pomalé chůzi pod dohledem rehabilitační pracovnice. Během pobytu v nemocnici je tak péče o pacienta intenzivní a odborně vedená. Jakmile je ale propuštěn do domácího ošetření, množství pohybu obvykle výrazně poklesne. Srdce a další orgány tak nejsou vhodně stimulovány a proces zotavování se zpomaluje, zastavuje nebo se může začít stav pozvolna zhoršovat.

Lidé jsou po propuštění z nemocnice stále ještě pod dojmem nemoci a mají z pohybu obvykle strach. Ten ale není opodstatněný. Nedostatek tělesné zátěže tak paradoxně nejen pacienta nechrání, ale může jej vážně ohrožovat. Tvrdí to alespoň lékaři na stránkách významného časopisu “Medicine and Science in Sports and Exercise”. Pokusili se zjistit, jaký typ tělesné zátěže je pro osoby s onemocněním srdce nejvhodnější. Dosud totiž přetrvával neopodstatněný názor, že pro zlepšení stavu srdce a cév je jedinou vhodnou aktivitou chůze nebo lehký běh. Někteří čeští lékaři ještě v osmdesátých letech publikovali velmi autoritativně tvrzení, že posilování je nezdravé a nevhodné nejen pro osoby s nemocným srdcem, ale i pro ženy, děti, muže středního věku, seniory a dokonce i pro aktivní mladé sportovce (Zelenka, 1985). Tyto články od té doby výrazně negativně ovlivňovaly pohled na posilování jak u lékařů, tak u běžné populace.

Lékaři se rozhodli skutečně zodpovědně posoudit vliv posilování na osoby s oslabeným srdcem. Rozdělili účastníky výzkumu, pacienty s onemocněním věnčitých cév, do tří skupin. Účastníci výzkumu byli náhodně vybráni z osob, které buď utrpěli před zahájením výzkumu infarkt myokardu nebo u nich byl proveden bypass nebo jiný zásah ke zlepšení stavu srdce. První skupina prováděla výhradně aerobní aktivity, jako jsou chuze nebo běh a to pětkrát v týdnu. Druhá skupina prováděla stejný aerobní trénink, ale jen tři dny v týdnu. Další dva dny prováděli členové této skupiny posilovací program, přičemž vykonávali pro každý zvolený cvik jen jednu sérii. Pacienti zařazení ve třetí skupině prováděli opět třikrát v týdnu aerobní program, další dva dny se věnovali posilování, přičemž vykonávali každý určený cvik ve třech sériích.

Celý výzkum trval 29 týdnů, tj. více jak půl roku. Obě posilující skupiny měly při měření výstupů v porovnání s aerobní skupinou vyšší úroveň svalové síly a vytrvalosti, byly u nich naměřeny vyšší hodnoty aktivní tělesné hmoty a nižší množství podkožního tuku. Z dvou posilujících skupin byly pozitivní výsledky cvičení výraznější u skupiny,provádějící tři série posilovacích cviků. Nejvíce však lékaře překvapila skutečnost, že u posilujících došlo k výraznějšímu zvýšení aerovní kapacity než u skupiny, věnující se výhradně aerobním aktivitám. Tento výsledek se naprosto neočekával, protože se posilující skupiny po dobu více než půl roku věnovaly rozvoji aerobní aktivity v týdnu jen třikrát, tedy o celé dva dny v týdnu měně než skupina aerobní. Výsledky tak jasně vyvrátily dlouho se tradující názor, že posilování nezlepšuje aerobní zdatnost.

Lékaři vysvětlují pozitivní dopad posilování na stav srdce tím, že posilování vede k nárůstu množství aktivní tělesné hmoty. Více svalové hmoty dokáže vyvinout více síly a pro práci potřebuje větší přívod krve. Navíc srdce pracuje při habituálních činnostech na nižším procentu maxima a tím lépe danou zátěž zvládá. Ta se pak sama stává intenzivnější stimulací pro další zlepšení stavu srdce a cév. U osob, které se věnují jen aerobním aktivitám, nedochází k zvýšení množství aktivní tělesné hmoty a svalů, hlavně na dolních končetinách. Proto u nich docházelo častěji k bolestem kloubů a zraněním svalů, šlacha a vazů.

Závěr z výzkumu je jasný. Musíme přehodnotit přístup k posilování. Tato nesmírně cenná aktivita musí být rehabilitována. Lékaři mají dbát o to, aby pacienti po operacích a delších pobytech v nemocnici vědomě a cíleně zvyšovali množství aktivní tělesné hmoty. Při tomto typu cvičení pak nemají pacienti spoléhat jen na rady lékařů. Při strukturaci posilovacího programu má každý zodpovědný člověk spolupracovat s kvalitním osobním trenérem nebo fitness konzultantem. Ideálním prostředím pro rehabilitaci po každé nemoci je dobře vybavené fitcentrum.


LITERATURA:

  1. GÓMEZ, M. (2008): Resistance training aids recovery from heart disease. In.: Coloradoan.com, September 15.
  2. FRAYN, K. et al. (2005): Cardiovascular Disease. Diet, Nutrition and Emerging Risk Factors. Oxford, Blackwell Publishing Ltd.
  3. PLOWMAN, SA; SMITH, DL. (2003): Exercise Physiology for Health, Fitness, and Performance. Upper Saddle River, Pearson Education, Inc. 2nd Edition.

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2008 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat


Dokonalá bouře

Jak nám přibývá let, není tak neobvyklé potkat známé nebo přátele, zdrcené buď vlastní vážnou nemocí nebo hrubou poruchou zdraví někoho z blízkých. Z jejich slov vycítíme vždy úžas až ohromení nad nečekaností...
více...
Dokonalá bouře

Zájem o fitness se posouvá do vyššího věku

Slovo “cvičení”bylo ještě před zhruba 50 lety téměř neslušné. Bylo synonymem dřiny a nepřiměřené, nesmyslné námahy. Námahy, která provázela lidstvo celou jeho historii. Lidé si termín „cvičení“ slučovali...
více...
Zájem o fitness se posouvá do vyššího věku

Ve fitcentrech přibývá šedin a vrásek

Donedávna „okupovali“ fitcentra mladí lidé. Svalnatí chlapíci se soustředili na nárůst svalů paží, hrudníku a ramen, štíhlé a pružné „mladice“ se pokoušely snížit množství tuku na stehnech a zadečku...
více...
Ve fitcentrech přibývá šedin a vrásek