Než začnete cvičit

Většina lidí nemusí před zahájením přiměřeného, citlivě sestaveného cvičebního programu navštívít svého lékaře a žádat jej o důkladnější zdravotní prohlídku. Toto není nějaké moje zbožné přání nebo nezodpovědné, nepodložené prohlášení. Tento názor na svých stránkách presentuje významná vládní organizace “American Stroke Association”. Přidávám k textu svůj názor: “Pokud si lidé nejsou jisti, jaký program je pro ně vhodný, měli by se obrátit na fitness specialisty a nechat si program sestavit od nich (fitness konzultanti) nebo nějakou dobu cvičit pod jejich dohledem (osobní trenéři)”.

Většina nejsou všichni. To znamená, že jsou lidé, i když je jich podstatně méně, než se domníváme, pro které může cvičení představovat reálnou hrozbu poškození zdraví. Lékaře musí před zahájením cvičení kontaktovat lidé:

  • kterým lékař řekl, že mají problém se srdcem a doporučil jim jen aktivity, monitorované lékařem-specialistou
  • kteří během cvičení nebo po jeho ukončení pociťují bolest nebo tlak na hrudníku (na levé straně nebo uprostřed), na levé straně šíje, v levém rameni nebo paži.
  • kteří pociťovali v průběhu předchozího měsíce bolest na hrudi
  • kteří pociťují záchvaty závratí, omdlévají nebo upadli vinou ztráty vědomí
  • kteří pociťují i při mírně zvýšené námaze nedostatek vzduchu (kyslíku)
  • kterým lékař předepsal léky na ovlivnění stavu srdce nebo hladiny krevního tlaku
  • které lékař varoval, že mají potíže s klouby a kostmi, které by se mohly zvýšenou zátěží zhoršit
  • kteří trpí některou z chronických nemocí nebo stavem, který vyžaduje specifickou pozornost při cvičení (například diabetes).
  • kteří jsou středního nebo staršího věku, byli delší dobu pohybově neaktivní a hodlají se pustit do nějaké intenzivnější aktivity (dlouhý pochod, horská tůra)
  • kteří se léčí na vysoký krevní tlak (některé léky snižují hodnotu maximální tepové frekvence a tím mění optimální stimulační zónu zátěže. Lékař se má v takovém případě vyjádřit k úpravě zóny zátěže srdce).

Pokud nespadáte do žádné z popsaných rizikových skupin, můžete začít cvičit bez obav. Náročnost cvičení musí být zpočátku velmi mírná a má být zvyšována až na základě reakce organismu na předchozí zátěž. Neexperimentujte s vlastním zdravím! Cvičení může prospět, ale i uškodit. Rozhodující je dávkování. A při něm je nejlepší se - alespoň zpočátku - spolehnout na odborníky - fitness specialisty.

Jak prokázaly stovky výzkumů, v každé fázi života je mírně zvýšená tělesná zátěž prospěšná. Jde jen o to, co si máme představit pod pojmem “mírně zvýšená”. U jednoho cvičícího to bude znamenat zvýšení zátěže na čince z 80 kg na 85 kg, u jiného z 10 kg na 12 kg.

Cvičení nepředstavuje pro většinu populace podstatné zvýšení rizika zranění nebo poškození zdraví, za předpokladu, že jeho velikost respektuje náš aktuální zdravotní stav a úroveň zdatnosti. Největší chybou je zůstat pohybově pasivním. Tím se propad zdatnosti a tempo zhoršování zdravotního stavu jen urychlí.

Pohyb je geniální, přírodou koncipovaný lék na většinu chorob dneška. Stejně, jako musí nemocný člověk brát každý den přesně určenou dávku léku, musí stejně pravidelně brát i svoji dávku přiměřeného pohybu. Pokud toto doporučení dodržuje, jeho zdravotní stav se zlepšuje.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
LITERATURA:

  1. American Heart Association/American Stroke Association (2010): Should you consult a doctor before starting to exercise?

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2010 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat


Tvorba cvičebních programů

Autoři: PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D., Hana M. Roberts (New Zealand), Lenka Kolouchová, vydala organizace "fitnet" v Brně, v roce 2011 - rozsah 172 stran. OBSAH Část 1 - Diagnostika vstupního...
více...
Tvorba cvičebních programů

Ať vyrůstají nové kavárny?

Nějaký pan Poštulka mne v deníku “Týden” dnes informoval o tom, že po létech určitého útlumu se v Praze opět objevují nové kavárny. “Opravdové kavárny se skutečnou kávou!”. A tuto informaci doplňuje poznámkou:...
více...
Ať vyrůstají nové kavárny?

Posilování a Parkinsonova choroba

Dlouho se lidé domnívali, že posilování, tj. cvičení s činkami, na kladkách, lavičkách a přístrojích, je vhodné jen pro vrcholové sportovce. Běžný, zdravý občan v tu dobu vnímal, pod vlivem hloupých článků...
více...
Posilování a Parkinsonova choroba