Máme naději do budoucnosti?

Tisíce let se zachovávala jistá neměnná hierarchie společnosti. Nejvíce bylo dětí. Ty tvořily základ pyramidy rodiny, rodu či klanu i společnosti. Pak zde byla užší vrstva osob středního věku, která svojí usilovnou prací zajišťovala zdroje pro život celé společnosti. Vrcholek pyramidy tvořila nevelká vrstva těch šťastných, kteří se dokázali vyhnout všem nástrahám světa a dožít se v relativním zdraví vysokého věku. Ti, stejně jako děti, byli závislí na zdrojích, vytvořených střední, práceschopnou a výkonnou generací. Mnoho dětí v tu dobu umíralo před dosažením dospělosti na různé infekční nemoci, které již naštěstí dokáže dnešní věda efektivně léčit.

Dnes je situace odlišná. Pyramida společnosti se v posledních desetiletích přeměnila ve čtverec. Dnes je zhruba stejný počet dětí, osob středního věku a seniorů. A zdá se, že se čtverec časem změní opět v pyramidu. V pyramidu, postavenou na svoji špici, tj. širokou základnou nahoru. To v praxi znamená, že střední věková vrstva společnosti bude muset živit méně dětí, ale zato více seniorů. Protože se do důchodu chystají silné poválečné ročníky, a neustále se snižuje porodnost, bude zanedlouho málo mladých, méně občanů středního věku. Nad nimi bude viset balvan nejsilnější vrstvy společnosti - seniorů. Osob, závislých na pomoci ostatních. Osob slabých, nemocných, neschopných se o sebe postarat. A vyžadujících značné náklady na léčení.

To není zrovna nejlepší výhlídka pro lidstvo. Ještě v šedesátých letech minulého století se dívky vdávaly v průměru v 18-22 letech. Když byla nějaká žena stále svobodná v 25 letech, cítila se již jako stará panna. Dívky se navíc vdávaly tak brzy proto, že obvykle nebylo jiného vyhnutí. Byly těhotné a svatba byla nutná. Dnes třicetileté ženy začínají opatrně zvažovat, zda by si konečně neměly najít stálého partnera, žít s ním, a snad někdy v budoucnosti porodit i jedno dítě. Divná doba.

Dopad to má ten, že je málo dětí. Když už nějaká rodina děti má, je to buď jedináček nebo dva sourozenci. Kolem těch běhají rodiče a prarodiče. Děti mají šestý smysl, který jim napovídá, kdy mají nad rodiči a prarodiči převahu. Kdy si mohou dupnout a nejen nedostanou mazec, ale ještě na tom zlobení vydělají. Když se děti stanou centrem pozornosti celé rodiny, začnou si vymýšlet a dožadovat se sladkostí a pohodlí. A slabí rodiče a ještě slabší prarodiče jim obého poskytují plnými hrstmi. Tak nám vyrůstají rozmazlení a líní spratci.

Děti se přejídají a nedostatečně se pohybují. To má negativní dopad na jejich tělíčka a zdraví. Každé třetí dítě má v této republice nadváhu a každé desáté je přímo obézní. Nemoci, které ještě před pár lety ohrožovaly pouze dospělé, postihují dnes již děti. A každým rokem zasahují nižší ročníky. Vysoký krevní tlak, diabetes typu 2, který dříve postihoval jen seniory ve věku nad 60 let, poruchy funkce jater (tzv. tučná játra), obtíže s klouby atd. To jsou následky nedostatku pohybu, nevhodné stravy, nadváhy, nebo rozvinuté obezity. Tlustých, vážně nemocných dětí, je každým rokem více. Z obezity ovšem bez pomoci “nevyrostou” a s největší pravděpodobností z nich budou obézní dospělí. Lidé středního věku.

Jak ukázaly výsledky výzkumu stravování dětí s pracovním názvem ”Žij zdravě”, téměř polovina dotázaných dětí označila za své nejoblíbenější jídlo pizzu. Dále se v pořadí oblíbené stravy umístila tradiční česká kuchyně s knedlíky a hustými omáčkami. Mezi dětmi bodovaly také těstoviny, samozřejmě polité máslem a se sladkým tvarohem. Ovoce a zelenina, které doporučují všechny organizace světa, zabývající se výživou, nezískaly u našich dětí a dospívajících ani jeden jediný bod. Když rodiče svým mazlíčkům nachystají do školy zdravou svačinku, rozmlsané a rozmazlené děti ji často vyhodí a koupí si slané brambůrky a coca-colu, Tyto nevinně vypadající chyby mají ale velmi vážné dopady na zdraví a zdatnost dorůstajících generací. Děti také nesnídají. Snídani si dá jen jedno dítě z pěti. Vysvětlení je tradiční, a neliší se od vysvětlení dospělých - “nemám po ránu hlad”, resp. “nestíhám”. Nedostatečný příjem energie ráno a dopoledne má pak často za následek, že se děti přejídají odpoledne a večer.

Co však považujeme za nejhorší je fakt, že více než třetina dětí tráví u počítače dvě a více hodin denně, další dvě až pět hodin denně tráví děti posedáváním u televize. Výdej energie je tak velmi nízký. Navíc při pohybové pasivitě nedochází k optimální, přírodou předpokládané stimulaci pohybového systému. Děti mají slabé svaly. Slabé svaly nevyvíjí velký tah prostřednictvím šlach na kosti. To je příčinou nízké hutnosti kostí. Když pak dítě někde spadne, snadno si zlomí kost. Zlomenin u dětí velmi rychle přibývá.

Nutí něco děti do pohybu? Narodily se do světa, v němž kolem sebe vidí nekonečné množství forem pasivního trávení volného času. A žádnou fyzicky náročnou povinnost. Ještě v šedesátých letech minulého století byl televizor v bytě vzácností. Černobíle vysílal jen první kanál české televize, teprve později se přidal i druhý kanál. Na jižní Moravě se dala chytit i Víděň, ale na to jste museli mít zvláštní anténu. Nevysílalo se celý den a vůbec už ne v noci. Před půlnocí zazněla z televize státní hymna a vysílání končilo. Pro děti byl určen Večerníček, nedělní odpolední pohádka. Jinak byly jen programy pro dospělé. A pořady politické. Například ve prospěch “strany a vlády” zabarvené seriály.

Dnes si většina rodin platí kabelové televize, na nichž jsou stovky kanálů, některé nabízí celodenně pořady pro děti. Pohádky a filmy pro dospívající. Většina rodin má více televizorů, takže jeden z nich je v dětském pokoji. K tomu připočtěme počítače, stovky přitažlivých počítačových her, možnost komunikovat pomocí mobilů, sms, Skype, ICQ nebo mailů. Děti nic nenutí jít před dům pustit se do divokých dětských her.

Výsledek obou výše zdůrazněných změn způsobu života - změn stravy a kvantity i kvality pohybu je značně neradostný, Až třetina českých dětí má nadváhu a každé desáté dítě spadá do kategorie “s obezitou”. Tyto děti budou s vysokou pravděpodobností ve středním věku trpět některou ze závažných poruch zdraví - neuropatií, nefropatií, retinopatií, nemocemi srdce a cév. Budou mít málo svalů a tak u nich bude častější výskyt zranění kloubů. Jednou z funkcí svalu je svým klidovým napětím udržovat optimální vztahy v kloubech. Častější budou vinou předčasného rozvoje osteoporosy i zlomeniny dlouhých kostí. Nemoci sníží pohybový projev pacientů a tím urychlí sarcopenii. Pokles podílu aktivní tělesné hmoty na celkové hmotnosti navodí pokles hodnoty bazálního metabolismu a tím i pravděpodobnost vzniku chronické pozitivní energetické bilance. Tedy dalšího tloustnutí!

Stav zdraví obyvatel této země není zrovna dvakrát radostný. Jsme mistři světa ve výskytu rakoviny tlustého střeva, máme vysoký výskyt nadváhy a obezity, velmi vysoký výskyt hypertenze a diabetu. Podle dat Ústavu zdravotních informací a statistiky se diabetem léčilo v minulém roce v České republice 806 230 pacientů, což je třikrát více než před třiceti lety. Tedy v roce 1980. Ještě závažněji zní odhad odborníku, podle nějž dalších 25 procent osob, postižených diabetem, o svém onemocnění zatím neví. Diabetes je, jak známo, tichý zabiják. Nebolí a navíc to není příčina úmrtí většiny pacientů. Lidé totiž podléhají komplikacím, které cukrovka vyvolává,

Mezi nejzávažnější zdravotní komplikace diabetu typu 2 se počítá především onemocnění ledvin, oslepnutí, amputace dolních končetin a zvýšené riziko srdečních a cévních chorob. Podle statistik je každý druhý pacient s akutním selháním ledvin diabetik, 70 procent amputací je způsobeno takzvaným syndromem diabetické nohy a diabetické onemocnění oka je nejčastější příčinou oslepnutí lidí v produktivním věku.

Děti jsou pod ochranou rodičů. Lidí středního věku. Lidí, kteří zajišťují výchovu a vzdělání dětí a současně péči o seniory. Tedy o populaci, která se sama o sebe nedokáže postarat. Až děti dospějí, stanou se “lidmi středního věku”. Dnešní děti by se za nějakých dvacet až třicet let měly zodpovědně starat o své stárnoucí rodiče a o své děti. Měly by vytvářet společenské hodnoty. Jenže to vypadá tak, že budoucí střední generace budou ještě nemohoucnější, než dnešní senioři. Nebudou pracovat, vytvářet hodnoty, starat se o děti a seniory. Dnešní tlustí spratci budou sami potřebovat, aby se někdo staral o ně. Budou nemocní.

Vidím to černě. Pokud nanavodíme zásadní změny. Pokud nesnížíme obezitu dětí, dospívajících a dospělých. Mimochodem, nedávno proběhla tiskem zpráva, že v České republice žije nejvíce tlustých žen ve věku 55-70 let v porovnání s ostatními evropskými ženami. Obezita je pohromou této země. Obézní nemohou čekat, že padají pečení holubi z nebe. Že je někdo zbaví nadměrných zásob tuků. Že se o ně někdo bude z lásky starat. Lidé, kteří jsou na štíru se svojí hmotností musí navodit negativní energetickou bilanci. Zvýšit chronický výdej energie. To ale nedokáže žádný lék. To dokáže jen cvičení. Tlustí lidé musí začít efektivně cvičit. Posilovat.

V problematice kontroly hmotnosti se dnes musí dokonale orientovat každý profesionál v oblasti fitness a welness. Instruktoři fitness, osobní trenéři, fitness konzultanti. Proto jsme pro naše absolventy připravili velmi kvalitní rozšiřující kurz, který se otázkám kontroly hmotnosti do nejmenších podrobností věnuje. Kvalitní práce osobních trenérů dnes představuje jedinou naději na zdravou budoucnost obyvatel této země.


LITERATURA:

  1. AHIMA, RS, et all. (2011): Metabolic Basis of Obesity. London, Springer.
  2. BAKALAR, N. (2010): Nutrition: At Home, Influence Wanes on Child Diets. In.: nytimes.com, December 27.
  3. BUSHMAN, B, et al. (2011): Complete Guide to Fitness & Health. Champaign, Human Kinetics
  4. HAMPLOVÁ, L. (2011): Děti tloustnou. Chce to více zeleniny, méně soli. In.: Lidovky, 23. listopadu 2011 7:00
  5. Týden.cz (2011): Českem se šíří cukrovka. Každý čtvrtý o své nemoci neví. In.: Týden.cz

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2012 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat


Které tkáně a orgány konzumují nejvíce energie

Ve druhé polovině minulého století jsme se setkali s prvními zmínkami o tom, že náš bazální výdej energie není neměnný, ale že je do značné míry ovlivněn množstvím svalové hmoty. Tyto zmínky se objevovaly nejdříve...
více...
Které tkáně a orgány konzumují nejvíce energie

Nezáleží na typu diety. Záleží na vytrvalosti

Podle střízlivých odhadů leží dnes na pultech knižních obchodů na celém světě přibližně tisíc samostatných titulů o dietách. Každý autor se přitom považuje za zázračného objevitele až spasitele, který světu...
více...
Nezáleží na typu diety. Záleží na vytrvalosti

Pohodlí, pohodlí, pohodlí!

Pohodlí! Neboli jak často píši “komfort”. Stáváme se populací poživačných lenochů, kteří se vyhýbají jakékoli námaze a naopak vyhledávají sebemenší příležitost k tomu “užít si”. A ještě se tím chlubíme....
více...
Pohodlí, pohodlí, pohodlí!