travesti izmir edu.tr ilteriş karagöz

Nechodit do fitcentra a necvičit

Pokud se jedná o stavbu mrakodrapu, konstrukci auta nebo lodi, daňové přiznání či soudní spor, obracíme se na odborníky. Pokud se podíváte do novin, nenajdete tam suverénní výroky amatérů na daná témata. Pokud novináři komentují nějakou z uvedených oblastí, obrátí se na příslušné odborníky a pouze presentují svým čtenářům jejich ověřené názory. Názory, vycházející z hluboké znalosti věci. 

Jiná je ale situace v oblasti stravy a cvičení. Z pro mne naprosto nepochopitelného důvodu se k tomuto tématu vyjadřuje kdejaký novinář se suverenitou, která vyráží dech. Odborník často jen lapá po dechu, když čte naprosté nesmysly. Neznalost se v takových případech snoubí s nepochopitelným sebevědomím. Mnozí novináři píší systémem „Tématu sice naprosto nerozumím, přesto o něm s chutí píši“.

Na stránce fitnet.cz přinášíme čtenářům vyvážené informace o vztazích mezi tělesnou zátěží, zdravím, zdatností, výkonností a tvarem těla. Vycházíme přitom z poznatků, získaných studiem na Karlově Universitě, dlouholetou praxí při vedení cvičení ve fitcentrech a četbou odborných časopisů, specializovaných učebnic a knih. Jsme přesvědčeni o tom, že největším problémem dnešní doby je nedostatek pohybu.

Pohybová pasivita současné populace vyvolává sarcopenii a na ni navazující negativní změny hodnot bazálního metabolismu. To je půda, na které se pak daří obezitě, diabetu, adiposopatii, dyslipidemii a dalším metabolickým poruchám. Ty své oběti dovedou během několika let bezpečně k nemocím srdce, rakovinám a dalším „chronickým neinfekčním chorobám“. Tedy k nemocem, označeným Světovou zdravotnickou organizací WHO za „největší hrozbu současného lidstva“.

Po roce 1989 jsme se dostali do éry „mediokracie“. Jinak řečeno, média (noviny, rozhlas, televize) určují názory lidí a jejich chování více než jiné vlivy. Po období cenzury, v níž se na stránky novin nebo na obrazovku dostaly jen prověřené informace, je dnes možné publikovat cokoli. Zajímavé články i totální nesmysly.

Média nebolí hlava z důsledků neseriozních článků, které vypouští. Novináři jsou placeni za napsání článku. Za „písmenka“. Nenesou zodpovědnost za důsledky, ke kterým může četba jejich výplodů vést. „Dejte nám práva! O povinnosti a zodpovědnost nemáme zájem! Nezajímá nás, co jsme svým jednáním způsobili“.

Z Internetových „Českých novin“ na mne vykoukl článek „Cvičíme dost i bez tělocvičny“. Autorka Dana Kovaľová v něm ohromuje čtenáře svými odbornými poznatky, které získala četbou jedné, zjevně záměrně zkreslené, studie. Zaplatili si ji britští pekaři a jejím cílem bylo přesvědčit lidi, aby jedli více pečiva. Aby seděli u televize a cpali se pochutinami dané firmy.

Autorka se blýskla mimo jiné i následujícími „odbornými“ informacemi: Člověk toho i v běžném životě nacvičí až dost - a vlastně o moc víc, než by si sám pomyslel. Tak například každý čtvrtý člověk ročně nachodí pěšky víc než 500 kilometrů (to je jako pěšky z Prahy do Brna a zpátky) a za rok dobíhání autobusu či tramvaje, venčení psa či nakupování, spálí až 100 000 kalorií“ (konec citace). Takže nechodit do fitcentra, nechodit zbytečně pěšky, nahoníme se za den dost! To je sdělení, které svým čtenářům na svých stránkách předávají v článku Dany Kovaľové „České noviny".

Vzal jsem kalkulačku a vyšlo mi, že pokud za rok vydám 100 tisíc kilokalorií, zbavím se každý den přibližně 273 kcal. Toto množství energie mi dodá například necelých deset dekagramů sýru se šunkou, deset deka libového vepřového masa, případně 50 gramů čokolády. Naši předci vydávali 60 kcal/kg/den, my dnes vydáváme v průměru necelých 34 kcal/kg/den. I to se zdá autorce moc a ponouká nás k intenzivnějšímu povalování. Měli bychom (podle WHO) denně vydat nejméně 1000 kcal pohybem abychom předcházeli nejstrašnějším nemocem. Autorka nás utěšuje, že i oněch 273 je "nad hlavu".

Pokud podělíme ročně nachozených 500 km (z Prahy do Brna a zpátky) 365 dny roku, zjistíme, že denně ujdeme ohromujících 1,37 km. Představte si tu dřinu - necelý kilometr a půl za den! Porovnejme si tyto údaje s běžným výdejem energie nebo množstvím nachozených kilometrů našich dědů. Zjistíme neuvěřitelný propad.

Odhadujeme, že z našeho života, oproti našim zemědělskou prací se živícím dědům, zmizely dvě hodiny těžké fyzické zátěže (řezání dřeva, práce v lese, pumpování vody a nošení kýblů do stájí, těžká práce při sběru brambor, při žních atd.). Navíc nám z denního režimu vypadly 3 a více hodin lehčích fyzických činností (chůze na pole, domácí práce kolem drůbeže a stájí atd.). Odhadem nám tak denně na straně výdeje chybí 1000 a více kilokalorií.

O co méně vydáváme, o to více konzumujeme. Podle statistik z USA se za posledních dvacet let, při odhadovaném propadu výdeje energie o tisíc kilokalorií, zvýšila denní spotřeba energie v průměru o 200 kcal. Tím vznikla extrémní energetická nerovnováha. Výsledek je viditelný. Přibývá obézních, diabetiků, osob s nemocemi srdce a rakovinami. Zvyšují se náklady na zdravotní péči. Nesnadno se vyhodnocuje bolest a utrpení těch, kteří podlehli pohodlí dnešní doby a nechali se vlákat do smrtonosné pasti obezity a sarocpenie. OSN, WHO a další organizace vyhlašují boj pandemii obezity.

Všichni experti v těchto organizacích se asi mýlí. Podle interpretace zmíněného výzkumu došla novinářka Kovaľová k odbornému závěru, že se nachodíme až moc. Co na to říci? Paní expertka (kde se na ni hrabou špičková vědecká pracoviště) doporučuje oněch 1200 kcal denního přebytku likvidovat takto: „pustit si doma na plné pecky rádio nebo cédéčko, zapomenout na sousedy a udělat si scénu "She is a Maniac" jako vystřiženou z Flashdance“. Paní Kovalová má štěstí, že nebydlí vedle mne. Pustila by si cédéčko na plné pecky jen jednou a určitě by na mne jako na souseda tak honem nezapomněla! Nemám rád sprosté, bezohledné, hulvátské sousedy.

V souladu se současnou pubertálně úchylnou dobou neopomněla ani novinářka Kovaľová na závěr vřadit něco o sexu. Cituji „A pochopitelně nezapomínat na sex, protože ten taky spálí slušné množství kalorií“. Doporučuji autorce komentovaného článku, aby si přečetla odborné publikace (viz literatura). Zvláště pak pasáž o tom, jak dlouho dokáže zdravý muž intenzivně kopulovat před dosažením ejakulace.

Je mi líto, že současné noviny, televize i rozhlas nejen nepřispívají k informovanosti svých čtenářů, ale zavádějícími, nekvalitně napsanými, doslova nebezpečnými články je navádí na cestu, která je vede k nemoci a předčasné smrti.

Novináři by měli nést důsledky škod, které podobnými nezodpovědnými články působí. Především by ale měli mít tolik soudností, aby se nepouštěli do oblastí, jimž absolutně nerozumí. Buď by o těchto oblastech neměli psát, nebo by se v nich měli před napsáním článku vzdělávat.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
LITERATURA:

  1. KOVAĽOVÁ, D. (2003): Cvičíme dost i bez tělocvičny. In.: České noviny, 12.2.2003 (http://www.ceskenoviny.cz/index_view.php?id=20713)
  2. HYDE, JS. (1990): Understanding Human Sexuality. New York, McGraw-Hill.
  3. JANUS, SS, JANUS, CL. (1993): The Janus Report on Sexual Behaviour. New York, John Wiley and sons.
  4. Booth FW. (1988): Application of molecular biology in exercise physiology. In.: Exerc Sport Sci Rev, 16:1.
  5. BOOTH, FW, GORDON, SE, CARLSON, ChJ, HAMILTON, MT. (2000): Waging war on modern chronic deseases: primary prevention through exercise biology. J.Appl. Physiol. 88:774-787.
  6. Booth, FW, Chakravarthy, MV, Gordon, SE, Spangenburg, EE. (2002): Waging war on physical inactivity: using modern molecular ammunition against an ancient enemy. J Appl Physiol 93: 3–30, 2002.
  7. Booth, FW, Chakravathy, MV, Spangenburg, EE. (2009): Exercise and gene expression: physiological regulation of the human genome through physical activity. In.: Journal of Physiology.
  8. Booth, FW, Chakravarthy, MV. (2002): Cost and Consequences of Sedentary Living: New Battleground for an Old Enemy. In.: President’s Council on Physical Fitness and Sports – Research Digest, Series 3, No. 16, March.
  9. WHO/FAO (2003): Diet, nutrition,  and the prevention of chronic diseases. Geneva, World Health Organization.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2009 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat

Zdraví srdce ohrožuje již mírná nadváha a nedostatek pohybu

Před zhruba deseti lety zemřel ve věku 55 let můj dobrý kamarád z mládí na selhání srdce. Byl středně obézní a se zdatností byl údajně v posledních letech značně na štíru. V bytě nade mnou bydlí mohutný muž, kterému…

Více informací

Začínáme ve fitness

Nakladatelství CP Books vydalo dne 23. července 2007 publikací, která se věnuje široké problematice ovlivňování zdraví, zdatnosti, výkonnosti a kvality života prostřednictvím cvičení. Její název je "Začínáme ve fitness".…

Více informací

Cvičte s dětmi! Je to Vaše povinnost!

Pohybová aktivita v pěti letech se projevuje pozitivně na tělesné hmotnosti a fyzické zdatnosti dětí ve věku 8 a 11 let. A to, jak se děti pohybuji v dětství, závisí na rodičích. Dříve děti jinou variantu chování kromě…

Více informací