• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Kosti a obezita

Obezita je, podle prohlášení expertů Světové zdravotnické organizace WHO, “největší hrozbou, před kterou kdy lidstvo ve své dosavadní historii stálo”. Obezita se vyvíjí z nadváhy. Nadváha vzniká jako důsledek dlouhodbější pozitivní energetické bilance. Do organismu vstupuje více energie, než je nezbytné pro zajištění jeho existence a habituálních i záměrných činnosti. Pozitivní energetická bilance může být absolutní nebo relativní. Absolutní pozitivní energetická bilance je důsledkem absolutní hyperfagie. Při ní daný jedinec vydává značné množství energie, ale ještě více přijímá. Jediným způsobem dosažení energetické rovnováhy je v takovém případě omezit příjem potravy. Relativní energetická bilance vzniká v důsledku relativní hyperfagie. Při ní daný jedinec přijímá málo energie, ale ještě méně jí vydává. Jediným účinnýmm způsobem dosažení energetické rovnováhy je v takovém případě zvýšit výdej energie.

V řadě článků na stránkách fitnet zdůrazňujeme význam pohybu pro zdraví a zdatnost, stejně jako v prevenci vzniku nadváhy a obezity. Jako hlavní přednost pohybu uvádíme zvýšení hodnoty výdeje energie. A to jak aktuální, okamžité, tj. energie vydané během vlastního pohybového projevu, tak i chronické, navozené stimulací svalstva a tím i nárůstem množství aktivní tělesné hmoty. Občas zdůrazňujeme i detoxikační význam pohybu. Podle nejnovějších fysiologických učebnic se během tělesné aktivity zvyšuje rychlost pohybu mízy 5 až 15 krát. Míza odváží z tkání tkáňový mok, a tím i všechny v něm obsažené škodliviny a nepotřebné látky, které do něj "vyhodily" jednotlivé buňky. Čím rychleji se tato škodlivinami přeplněná tekutina dostane do krve, z niž jsou pak ledvinami a játry toxíny vyloučeny z těla, tím lépe pro naše zdraví a zdatnost.

Když sedíme u televize, v kavárně, divadle, kinosále, čím déle píšeme na notebooku, o co delší je porada u šéfa, o to méně se pohybujeme. Jinak řečeno, tím delší je stav, v němž vydáváme minimální množství energie. To je ale zase jen jeden pohled na pohybovou pasivitu či pohodlí. Tím druhým, a podle mne závažnějším důsledkem chronického nezatěžování až komfortu, je to, že naše orgány a tkáně nemusí vyvíjet zvýšenou činnost. Jinými slovy nejsou stimulovány. Organismus po jisté době dochází k závěru, že kapacita těchto orgánů a tkání je předimenzovaná, a přistupuje k jejímu snižování. Snižuje se množství svalové tkáně, kostní tkáně, zeslabují vazy, šlachy, snižuje se výkonnost kardiovaskulánního, dýchacího, imunitního a dalších orgánových systémů. Protože organismus je jako řetěz, určuje jeho celkovou výkonnost a kapacitu stav jeho nejslabšího článku.

Znalosti lidstva v oblasti medicíny se za poslední staletí mnohonásobně zvýšily. Přesto jsou stále ještě doslova žalostné. Protože ve snaze “užívat si” plundrujeme nechutně tuto planetu, podmínky k životu se zhoršují. Zeměkoule je zahnojená miliony tun chemikálií, se kterými si neumí příroda poradit. Neumí se jich zbavit. Proto vstupují do potravinových řetězců a způsobují nová závažná onemocnění. Přitom je známou skutečností, že “naše znalosti v oblasti ovlivňování zdraví a prevence vzniku onemocnění jsou na úrovni, na které byla chirurgie v roce 1650”. Je stále více toho, co nevíme než toho, co jsme již alespoň do jisté míry poznali a pochopili.

Svědčí o tom nové poznatky vědců o kostech. Ty jsou obecně označovány jako “pasivní pohybový systém” a považovány za metabolicky nepříliš aktivní tkáň. Představují jistou tělní zásobárnu vápníku a fosforu. Nyní se však ukazuje, že stejně jako tuk má i kost významnou endokrinní funkci. Tvoří a do těla vysílá potentní hormony, které se významně podílí na metabolismu cukrů a tím i tělesné hmotnosti člověka. A zdá se, že mohou hrát významnou roli při vzniku diabetu typu 2. Metabolické poruchy, jejíž výskyt se raketově zvyšuje. Která je zodpovědná za většinu případů oslepnutí, selhání ledvin a amputací končetin.

V roce 2007 Dr. Gerard Karsenty, vědec z “Columbia University Medical Center” a jeho tým prokázali, že kostní buňky produkují hormon osteokalcin. Dlouho se považoval osteokalcin pouze za strukturální bílkovinu, kterou produkují osteoblasty. Vědci ale zjistili, že osteokalcin také reguluje hladinu glukosy v krvi a procesy ukládání tuků do zásob a to synergickým mechanismem, který byl dosud neznámý. Jakmile se zvýší hladina glykémie (cukru v krvi), zvýší se ihned sekrece hormonu slinivky břišní insulinu. Vyšší hladina insulinu v krvi obvykle zvyšuje i insulinovou resistenci, tj. buňky odmítají přijímat z krve glukosu. Osteokalcin ale zvyšuje jak sekreci insulinu, tak i citlivost buněk vůči němu, tj. buňky si berou z krve glukosu rychle a ochotně. Navíc osteokalcin zvyšuje množství buněk, produkujících insulin a redukuje zásoby tuku.

Osteokalcin produkují osteoblasty. Tyto kostní buňky tvoří kostní hmotu. Můžeme se tedy na vliv pohybu podívat i takto. Pokud cvičíme, konkrétně posilujeme, svaly intenzivně tahají za kost a proto musí osteoblasty opravovat lehce poškozenou tkáň, případně ji zesilovat. Jsou pohybem stimulovány k činnosti, stejně jako svalové buňky. Protože ale dnes většinu dne posedáváme, svaly jsou v nečinnosti a nevytváří podněty pro činnost osteoblastů. Ty jsou proto neaktivní. Logicky tedy ani neprodukují ty působky, které koordinují činnost insulinu. Proto se zvyšuje počet lidí s insulinovou resistencí a následně s diabetem. Diabetem v současné době trpí asi milion občanů této země a odborníci odhadují, že zhruba dalších 300 tisíc občanů České republiky diabetem trpí, ale ještě u nich nebyl lékaři diagnostikován a není tedy ani léčen. V Evropě i na světě patříme k zemích s nejvyšším výskytem diabetu.

Poznatky o vlivu osteokalcinu na metabolismus cukrů změnily pohled lékařů a vědců na endokrinologii. Již dříve bylo zjištěno, že leptin, hormon uvolňovaný z tukové tkáně, nějakým způsobem kontroluje kostní tkáň. Pokud leptin z tukové tkáně měl cestu ke kostní tkáni, domnívali se vědci, že musí existovat i nějaká cesta z kostní tkáně k tkáni tukové. Výzkumy následně ukázaly, že osteokalcin do jisté míry řídí beta buňky pankreatu, které produkují insulin, a navozuje jeho vyšší produkci. A stejným způsobem podněcuje osteokalcin tukové buňku k produkci hormonu adiponectinu, který zvyšuje citlivost tkání vůči insulinu. Má tak synergickou funkci, tj. zvyšuje produkci insulinu a současně zvyšuje i citlivost cílových tkání vůči němu. Tím vlastně brání vzniku diabetu typu 2. U diabetiků byla prokázána nízká hladina osteokalcinu. Výzkumy na myších jasně potvrdily skutečnost, že vysoká hladina osteokalcinu bránila zvyšování množství tukové tkáně a vzniku diabetu i u myší, které byly dlouhodobě krmeny stravou s vysokým obsahem tuků. Naopak myši s nízkou hladinou osteokalcinu měly vysoký výskyt diabetu typu 2, výrazný nárůst tukové tkáně, nižší hladiny insulinu i adiponectinu a méně beta buněk pankreatu. A to i při dietní stravě.

Vědecké výzkumy také prokázaly, že obézní muži mají méně aktivních spermií. Osteokalcin má podle jiných výzkumů jistou roli v mužské plodnosti. Zvyšuje podle vědců z Columbia University syntézu testosteronu, který má na plodnost mužů značný vliv. Pokud se málo pohybujeme, pozitivní energetická bilance navozuje zvýšené ukládání tuků do zásob. Tloustneme. Současně ale nejsou zátěží stimulovány osteoblasty a tím je i nízká produkce osteokalcinu. To tedy znamená, že příroda s pohybem počítala jako se stálou a neodmyslitelnou složkou života člověka. Proto na něj navázala průběh spousty biochemických procesů. Pohyb ovšem z našeho života mizí jako pára nad hrncem. A o co méně se pohybujeme, o to více poruch normální funkce organismu tím vyvoláváme. Obézní muži, kteří mají problémy v oblasti reprodukční, nemusí možná ani navštěvovat lékaře. Stačí se začít více pohybovat. Posilováním navodit nárůst svalové hmoty. Silné svaly vyvolávají silný vliv na kosti a kosti pozitivně ovlivňují kompozici těla i tvorbu spermií.

Kost je tedy orgán, který “hovoří” se svaly, tukem a slinivkou břišní (pankreatem) i reprodukčním systémem. Kosti jsou v těle všestranným hráčem. Mají roli mechanickou, hematopoetickou (produkují červené krvinky) a metabolickou. Nyní je zřejmé, že mají značnou funkci endokrinní. Nás z pohledu prevence nadváhy nejvíce zajímá role kostí v energetickém metabolismu. Je známou skutečností, že řídnutí kostí (osteoporosa) je do značné míry způsobena nedostatečným zatěžováním kostí. A jak můžeme dlouhodobě intenzivně zatěžovat kost? Musíme mít silné svaly. Jakmile oslabuje sval, oslabuje logicky i kost, šlacha, vaz a další klíčové složky pasivního pohybového systému. Pokud mají kosti vliv na náš tak významný vliv na náš organismus a jeho správnou funkci, musíme jim věnovat větší pozornost. Musíme zabránit ztrátám kostní tkáně. Musíme posilovat.

LITERATURA:

1. KHAN, K et al. (2001): Physical Activity and Bone Health. Champaign, Human Kinetics.
2. ScienceDaily (2010): Could Diabetes Be in Your Bones? Link Between Metabolic Disease, Bone Mass; Breakdown of Bone Keeps Blood Sugar in Check. In.: ScienceDaily, July 22.
3. ScienceDaily (2007): Skeleton Is An Endocrine Organ, Crucial To Regulating Energy Metabolism. In.: ScienceDaily, Aug. 9.

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2011 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat