• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Mění se počet tukových buněk v těle?

Stále více odborníků se shoduje v názoru, že nadměrné nakupení tukových zásob lidskému tělu neprospívá. Negativně ovlivňuje jeho tvar a mění metabolismus způsobem, vedoucím ke vzniku řady závažných onemocnění. Přesto se počet obézních neustále zvyšuje, a to nejen v průmyslově vyspělých zemích, ale i v oblastech, v nichž donedávna převládal hlad. Obezita je primárně důsledkem pozitivní energetické bilance. Do systému vstupuje více energie, než je tímto systémem využito. Přebývající energie se ukládá do zásob. Nadměrné zásoby ohrožují zdraví. Léčba nemocí, navozených obezitou, zatěžuje stálé více rozpočty konkrétních zemí.

Před léty se v učebnicích fysiologie psalo, že počet tukových buněk je pevně stanoven v dětství a následně se již jen zvyšuje jejich obsah uložené energie a tím logicky i jejich velikost. Obezita středního věku tak představuje stav naplnění až přeplnění tukových buněk, vytvořených v období dětství a dospívání. Pokud nás tedy naši rodiče překrmovali a navodili tak v našem těle nadměrné zmnožení tukových buněk, jsme odsouzeni buď k celoživotní obezitě nebo k trvalému omezování příjmu potravy.

Později se objevilo tvrzení, že v každé fázi života reaguje tělo na nadměrný přívod energie tvorbou vyššího počtu tukových buněk a naopak v případě, že přívod energie podstatně a dlouhodobě omezíme, počet tukových buněk klesá. Tento pohled na mechanismus ukládání energie se objevil například v učebnicích fysiologie a knihách od řady známých autorů (např. Shephard, Willmore, Costill a další). Byl svým způsobem optimistický a dával naději, že pokud se ukládá méně energie nebo pokud se značná část již uložené energie spotřebuje, tělo odstraní nepotřebné sklady a podstatně zeštíhlí.

Praxe ukazuje, že někteří lidé poté, co se jejich zásoby tuku snížily, výrazně zhubnou a tvar jejich těla se vrací k normálu. Jiní lidé však i po zhubnutí působí mohutným dojmem a jejich oblast pasu je podstatně rozšířena. To spíše nahrává verzi, podle níž jsou jednou vytvořené tukové buňky stabilní a tělo se jich již nikdy nedokáže zbavit. Omezením přívodu energie nebo zvýšením jejího výdeje se tak snižuje množství tuku v jednotlivých buňkách, ale buňky přitom nezanikají. Zodpovědnost za náš vzhled se tak přesouvá na naše rodiče a způsob, jakým nás krmili v našem mládí. Můžeme se v tom případě chovat dále nezodpovědně, přejídat se a nedostatečně se pohybovat a na jakoukoli kritiku odpovídat „my nic, my muzikanti, to naši rodiče“.

Spor o to, zda se tukové buňky vytváří především v dětství nebo i v dospělosti asi nebude v nejbližší době jednoznačně vyřešen. Nyní se na Internetu objevil další doklad toho, že jednou vzniklé tukové buňky zůstávají a jejich počet neomezí ani diety nebo operace.  Musíme celý život prožít s oním počtem tukových buněk, který se v našem těle vytvořil do věku zhruba 20 let. Vědci tvrdí, že obézní jedinci mají v porovnání s osobami štíhlými dvojnásobně vyšší množství tukových buněk. To opět podtrhuje zodpovědnost rodičů za kvantitu a kvalitu stravy a pohybové aktivity jejich dětí. Jak jsem již několikrát na stránkách fitnet napsat, rodičům k tradiční péči o stravu a vzdělání dětí přibývá i zodpovědnost za tvar těla dítěte a za prevenci vzniku obezity v dětství a v dospělosti.

Dr. Bruce Buchholz, chemik z “Lawrence Livermore National Laboratory” v Livermore, Calif., s kolektivem spolupracovníků posuzoval stáří tukových buněk u náhodného vzorku populace pomocí sledování radioaktivního uhlíku-14. Ten se vyskytuje v přírodě v malém množství. K zvýšení jeho množství došlo po nadzemních atomových pokusech v USA v padesátých a šedesátých letech. Tento uhlík se dá zjistit v tukových buňkách populace. Představuje tak markér, umožňující odhadnout období, v němž konkrétní buňky vznikly.

Vědci tvrdí, že tukové buňky odumírají a jsou průběžně nahrazovány novými. U osob, které se narodily před atomovými pokusy, byly nalezeny tukové buňky s uhlíkem-14, což svědčí o jejich vzniku až po atomových pokusech. Výzkumy bylo zjištěno, že zhruba 10% tukových buněk je každoročně nahrazeno novými buňkami a to jak u osob obézních, tak i štíhlých. Jiné výzkumy prokázaly, že počet tukových buněk u konkrétní osoby zůstává celý život relativně stály a že k jejich poklesu nedochází po dietách ani po operacích žaludku. Přísně regulované množství tukových buněk může vysvětlovat, proč většina osob, jimž se dietou podařilo zhubnout, po čase opět ztracená kila nabere zpět. Pokud jsme jednou umožnili vytvoření většího množství tukových buněk, je pro nás nesnadné zhubnout a optimální hmotnost dlouhodobě udržet.

Vědci se nyní soustředí na otázku regulace obnovy tukových buněk. Pokud každoročně zhruba 10% těchto buněk zanikne, jak je řízen proces jejich obnovy? Proč a jak tělo přistupuje k jejich obnově? Pokud se podaří zabránit obnově zaniklých tukových buněk, mohlo by docházet k jejich postupnému poklesu a tím i ke snížení úložné kapacity pro zásobní tuk. To je ale zatím hudba budoucnosti. Současné vědecké postupy neumožňují odhalit záhadu obnovy tukových buněk v těle. Jedno je ale jisté. Počet tukových buněk se v reakci na podněty vnějšího prostředí zvyšuje do zhruba dvaceti let. Poté se již daný počet buněk nemění, dochází jen k zvětšování jejich objemu. Proto se musí rodiče a osoby zodpovědné za vývoj dětí soustředit na způsob stravování a množství pohybové aktivity v dětství a dospívání. 

Doba se v porovnání s minulostí velmi změnila. Děti byly donedávna pod poměrně přísným dohledem rodičů. Žily s nimi v jednom stavení a rodiče tak měli celý den přesný přehled o aktuálním chování svých potomků. Kontrolovali množství jejich pohybu i přijaté stravy. Život nabízel spoustu podnětů k pohybu, naopak nabídka stravy byla v porovnání s dneškem poměrně skrovná. Skrovné byly i pasivní formy trávení volného času. V nepřítomnosti rozhlasu, televize, videa, počítačů, kin, divadel a nízké dostupnosti knih a časopisů se děti věnovaly převážně pohybovým hrám. Při nich jednak posilovaly svoje svalstvo, jednak aktuálně vydávaly zvýšené množství energie. Při souběžné značné kontrole přijímané stravy, nesnadné dostupnosti sladkostí a energeticky hutných nápojů tak nedocházelo k pozitivní energetické bilanci a z ní vyplývajícímu ukládání tukových zásob.

Musíme dnešním dětem navodit opět přirozené prostředí, nabízející dostatek kvalitní stravy, ale znemožňující přejídání. Musíme zajistit, aby u nich došlo během vývoje k úplnému rozvoji jejich pohybového systému. Dnešní děti nemají svaly, protože k jejich tvorbě jejich těla nic nenutí. Převažující posedávání a polehávání před televizní obrazovkou k růstu svalů nikdy nepovede. Pokud nedojde k optimálnímu rozvoji svalů, šlach, vazů a kostí, budou děti slabé a nemotorné. Při zvýšených pohybových požadavcích, například při sportovních hrách, jsou neúspěšné a mají tendenci se jim vyhýbat. Nedostatečný rozvoj svalstva je vstupní branou do bludného kruhu nízkého výdeje energie, který vede k obezitě a z ní vyplývajícím nemocem.

Rodiče jsou odpovědni za vzdělání, chování a fyzický rozvoj svých dětí. Pokud své úkoly neplní, jsou jejich děti nevzdělané, neslušné a tlusté. Tyto rysy jim mohou zničit život. Většina rodičů plní vzorně svoje úkoly v oblasti zajištění vzdělání a výchovy ke slušnosti. V posledních letech však stále více rodin nedokáže zabránit obezitě svých potomků a neví, jak zajistit plný rozvoj jejich pohybového systému. Pokud svoje povinnosti v tomto směru rodiče vzdají, svým dětem velmi škodí. Obézní děti se stávají obézními dospělými. To pak má velmi negativní dopad na jejich zdraví a kvalitu života. Obezita vzniklá v dětství má negativní dopad na celý život.

Dnes je již dostatek odborníků, kteří mohou poradit rodičům, jak zajistit plný fyzický rozvoj svých potomků. Ten je v dnešním prostředí téměř nemožný bez cvičení ve fitcentru. Jak motivovat děti k náročnější zátěži, jak správně provádět jednotlivé cviky, jak zajistit adherenci dětí ke cvičení a jak zajistit dětem zdravou, vhodnou stravu vám poradí osobní trenéři a další odborníci v otázkách cvičení. Tyto odborníky vychováváme v našich kurzech, které jsou akreditované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

Fitnet, Brno, 1. června 2008

LITERATURA:

1. ÄSTRAND, P. et al. (2003): Textbook of Work Physiology. Champaign, Human Kinetics.
2. MAHAN, R. (2008): Trying to get rid of chubby cells? Fat chance. In.: Msnbc.com, May 30.
3. VANDER, AJ, SHERMAN, JH, LUCIANO, DS. (1994): Human Physiology. New York, McGraw-Hill, Inc.
4. WILMORE, JH, COSTILL, DL. (1999): Physiology of Sport and Exercise. Champaign, Human Kinetics.

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2008 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat